Recenze: Kráčej se mnou / De standhaftige

Realistický příběh doplněný o trochu té romantiky.
 
 
 
Letošní festival Severský filmový podzim zahájil snímek z dílny Dánského království, Kráčej se mnou. Drama režisérky Lisy Ohlin je zčásti založeno na pravdivém příběhu nebo spíše pravdivých příbězích vojáků, kteří se vrátí z války domů. Mohlo by se zdát ohraným tématem, nicméně a řekněme naštěstí se režisérka film nebála okořenit špetkou romantiky a černého humoru. Čeká nás skoro dvouhodinová podívaná, která sice má svoje mouchy, ale nakonec ji lze považovat za poměrně zdařilou.

Pochopí, že život vojáka sice skončil, ale ten Thomasův ještě ne.Thomas (Mikkel Boe Følsgaard) je příslušníkem jednotky sloužící v Afganistánu. Když jednoho dne šlápne na minu, obrátí se mu naruby celý svět. Musí se naučit, že už není aktivním vojákem, nýbrž dalším postiženým válečným veteránem. V uzdravování mu pomáhá baletka Sofie (Cecilie Lassen), prostořeká dívka, která si k Thomasovi najde svou cestu a on pochopí, že život vojáka sice skončil, ale ten Thomasův ještě ne.

Nejdéle bude trvat, než si ke snímku najdeme vztah my. Začátek je poměrně očekávaný, a ne příliš dynamický. Od půli ovšem děj nabírá větší spád, a i když rozhodně neoplývá co do příběhu výraznou originalitou, nebudeme znuděni. Nějaké to plus také získá za melodickou dánštinu a neokoukané herce, popřípadě za nahlédnutí do světa baletu.

Právě jistá průměrnost by se v tomto filmu dala označit za největší minus. Ani jedna z rolí neslouží nějakému většímu hereckému prosazení, takže i když Følsgaard, Lassen a ostatní hrají dobře, pamatovat si je pro jejich roli asi nebudeme. Stejně je na tom kamera, a také zvuk, který místy působí bohužel až rušivě. A průměrně je na tom tak trochu i děj, i když, jak už je výše uvedeno, děj a zápletka nakonec nezklamou.

Není ovšem na místě jen hanit. I když Kráčej se mnou pravděpodobně Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek nezíská, je to stále slušný film. Režisérka navíc dobře zvolila téma, neboť návraty z války a rehabilitace jsou u každého vojáka jiným příběhem. A Kráčej se mnou je snímek, který umí v divákovi probudit emoce, ať je to lítost, smutek, smích nebo uspokojení. Nakonec na tom stejně záleží nejvíc, příběh, který umí vzbudit emoce, není nudný příběh.
 
 

No dělej, jen ho zastřel.

Ten oblek jsem odcizil v jednom drahém obchodě.

Když se na ní nebudu dívat, tak třeba zmizí.