Recenze: Nejtemnější hodina / Darkest Hour

Role Churchilla už vynesla Garymu Oldmanovi Zlatý glóbus, dočká se i Oscara?
 
 
Filmový portrét Winstona Churchilla není kompletně životopisným snímkem, sledujeme britského “buldoka” po dobu pouhých pár týdnů v roce 1940, v době, kdy musel jako čerstvý premiér prosadit nepopulární názor, že s nacistickým Německem se nesmí vést mírová jednání. Mezitím kapituluje jedna evropská země za druhou a britští vojáci jsou uvězněni v pasti na plážích Dunkerku. Ovšem Churchillova svéhlavost a neústupnost, navzdory minimální podpoře okolí, byla zásadní pro běh dějin. A to je v Nejtemnější hodině velmi dobře vykresleno.

I když známe průběh historie, film nám dokáže zatajit dech.I když známe průběh historie, film nám dokáže zatajit dech, a to často zásluhou Garyho Oldmana, který je namaskován k nepoznání a dokonale. Ostatně musí být, protože ho všichni známe jako člověka velmi štíhlého, takže líčení a přípravy každý den zabraly čtyři hodiny. Třeba se za tuto roli konečně dočká Oscara.

Chvilku trvá, než se věci dají do pohybu. Na začátku si hlavní postava svým chováním rozhodně naše sympatie nezíská. Většinou v jedné ruce drží pití, ve druhé doutník, a šikanuje každého v dosahu. Časem si ale vybuduje náš respekt a bude nás při tom ještě bavit. Milovníci suchého humoru si mohou mnout ruce, protože Churchill byl známý svými nemístnými vtípky a proříznutou pusou. I v nejtemnějších chvílích se tak můžeme zasmát, drama obsahuje spoustu osvěžujících momentů.

Režisér Joe Wright má historickou tématiku dobře osahanou už od svých filmů Anna Karenina, Pokání či Pýcha a předsudek. Vykreslení kontroverzní osobnosti britské politiky uchopil bez sebemenšího zaváhání. Navíc dokáže skvěle prodat něčí slova i pouhé myšlenky, a převést je poutavě a dramaticky na filmové plátno. Každá místnost, sál i chodba bunkru na nás dýchají atmosférou.

Jako Churchillova manželka Clementine zazáří Kristin Scott Thomas, hrdá a odvážná opora muže, na jehož bedrech leží příliš odpovědnosti. V roli sekretářky se objeví Lily James, její postava je spíše pasivní, zástupce lidu, ale s její pomocí jsme často zasvěceni do situace. Za zmínku stojí i slábnoucí Neville Chamberlain (Ronald Pickup) a Jiří VI. (Ben Mendelsohn), jejichž představitelé jsou také náležitě podobní svým slavným předlohám.

Tématika války je zde zpracována bez akce a krve, a i když jde o řešení zásadních rozhodnutí v bezpečí bunkru, moc dobře cítíme tíživou atmosféru a pocit, že jde o všechno. O něco více záběrů z bitev by přesto nebylo na škodu. Sice to nahrává divákům, kteří mají slabší žaludek, na druhou stranu by to snímku dodalo ještě trošku jiskry. Soundtrack je sice líbivý, ale žádná osudová melodie, kterou si budeme navždy pamatovat, z něj nevzešla.

Nejtemnější hodina nás zavede na počátek Churchillova úřadování jako premiéra a představí nám jeho komplikovanou povahu, vůdčí schopnosti, výřečnost, podporu rodiny, ale i proslulý nezřízený životní styl. Jde o herecký koncert Garyho Oldmana, ovšem za zády má další skvělé herce, hutnou atmosféru, promyšlené dialogy i nemilosrdné vtípky. Nejtemnější hodina pro nás tedy znamená dvě velice záživné hodiny v kině.
 
 

Jak důležité je míti Churchilla.

Jen je lepší nemít ho doma.

„Ano, odtud nám povezou zásoby alkoholu… ehm, chci říct munice.“