Recenze U brány věčnosti: Vincent van Gogh podruhé

Po originálním animáku tu je surový a nezkreslený Dafoe.
 
 
Možná si říkáte, počkat, vždyť nedávno tady byl film o van Goghovi, takový zajímavý animák. A máte pravdu. V krátké době tu máme již druhou biografii o tomto proslulém holandském umělci. Jeho život je totiž tolik zajímavý.

A opravdu je. Nejde tu jen o jeho nechvalně proslulé uříznuté ucho, kterému věnuje snímek dostatečně prostoru. Jde tu i o jeho komplexní osobnost, která si zaslouží pozornosti. Klidně i dvakrát.

Vincent van Gogh totiž vedl poměrně rozporuplný život. Co také očekávat od člověka, který si sám odřezal vlastní ucho, aby ho daroval příteli. Toto drama vzniklé v režisérsko-scenáristické spolupráci Juliana Schnabela, Jean-Clauda Carrièra a Louise Kugelberga se věnuje pozdější etapě van Goghova života. Sleduje jeho působení v Arles, přátelství s kolegou malířem Gauguinem, blízký vztah s bratrem, pobyt v léčebně v Saint-Rémy a následný přesun do Auvers-sur-Oise. A to vše skrz velmi zajímavý způsob vyprávění.

Chvějivé záběry dodávají scénám jiný a hlubší rozměrUž od začátku jsou nám totiž některé momenty a scény prezentovány jakoby očima hlavního hrdiny. Kamera představuje jeho úhel pohledu. Chvějivé záběry dodávají scénám jiný a hlubší rozměr, díky kterému se můžeme přenést do protagonisty a chápat jeho vnímání světla. Vratké pohyby kamery mohou také trochu vyvolat závratě, čemuž napomáhá i výrazný, na housle zaměřený, hudební doprovod Tatiana Lisovskaya. Tyto dva prvky, ač pro někoho mohou působit nepříjemným pocitem, v zásadě autenticky ztvárňuje van Gogha a jeho turbulentní život.

To je však jen zlomkem celého představení, kterému dominuje Willem Dafoe coby zmiňovaný van Gogh. Dafoe, známý z filmů Poslední pokušení Krista, Anglický pacient či Spider-Man, podává opravdu úctyhodný a hluboký výkon. Herec působí jako by se do své postavy opravdu vtělil a dal do svého projevu vše. Navrch toho je nizozemskému malíři také nesmírně podobný, což umocňuje celkový, už tak silný, zážitek. Po jeho boku se pak objevují Oscar Isaac, Mads Mikkelsen či Rupert Friend.

Důležitou roli pak ve snímku hrají i van Goghova díla. Prezentace toho, jak vznikaly některé z jeho proslulých maleb, jistě napomáhá celému vyprávění a přiblížení autorovy osobnosti. Nedílnou součástí jsou i dobové kostýmy a autentické prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Zkrátka vše a všichni jsou přesně takoví, jaké je známe z van Goghových maleb.

Režisér Julian Schnabel ve svém U brány věčnosti nabízí unikátní pohled na život a dílo jednoho z nejvýznamnějších osobností světového výtvarného umění. A tak také s van Goghem snímek zachází, s úctou a upřímností. Surovost příběhu dodávají i třesoucí se záběry kamery a unikátní pohledy z první osoby. To společně se sténavým hudebním doprovodem může u slabších jedinců vyvolat až závratě. Celý tento drsný zážitek pak podporuje bezkonkurenční výkon Willema Dafoea, jehož oscarová nominaci je zcela oprávněná. Dafoe je zkrátka van Gogh a těžko si v této roli představit někoho jiného.
 

Obrazů krajiny není nikdy dost.

Přátelství na první pohled, Gauguin a van Gogh v tom mají jasno.

Vítr ve vlasech a příroda všude kam se podíváš, pro Vincenta ráj na zemi.