Recenze – Spider-Man: Napříč paralelními světy opět prolamuje hranice animace i pavoučího hrdiny

Spider-Verse se rozrůstá.

Je to již rok, co události, které vtáhly Spider-Many z nejrůznějších paralelních světů do jednoho, změnily život Milese Moralese. Ten je na své Zemi tím jediným a pravým Spider-Manem. Miles je však sám a jeho pavoučí přátelé mu chybí, obzvlášť pak Spider-Gwen. Nečekaný sled okolností ho však opět svede na cestu, na které se potká se svými druhy a družkami z parcelních světů a seznámí se s novými verzemi Spider-Mana. Miles se totiž ocitá v centrále pod vedením odhodlaného Miguela O’Hary, který se snaží dát do pořádku pavoučí mnohovesmír. A Miles je k tomu klíčem. Celé to však znamená jediné: spoustu, opravdu spoustu Spider-Manů a Spider-Woman.

Pro pochytání všech Easter Eggs je skutečně potřeba vidět film několikrát.A o tom přesně tohle pokračování úspěšného a Oscarem oceněného animáku Spider-Man: Paralelní světy je, což je tak trochu patrné už od samotného názvu. Jako i jeho i předchůdce, tak i Napříč paralelními světy je skutečně plné Spider-Manů a nejrůznějších narážek na jeho předchozí adaptace, tentokráte ještě mnohonásobně více než v prvním díle. Režiséři Joaquim Dos Santos, Kemp Powers a Justin K. Thompson a scenáristé Phil Lord, Christopher Miller a Dave Callaham v tomto ohledu skutečně nešetřili. Najdeme tu odkazy na komiksové Spider-Many, animák z roku 1967 i 1994, Spider-Man Sama Raimiho, Amazing Spider-Mana s Andrew Garfieldem, Sonyho Venoma nebo i MCU Spider-Mana a další. Pro pochytání všech Easter Eggs je skutečně potřeba vidět film několikrát. A v tom je právě jeho kouzlo (stejně jako u prvního dílu), protože, nehledě na to, kolikrát si ho pustíme, tak znovu a znovu objevíme nové skutečnosti a stránky příběhu.

Ten je hluboký a věnuje se zajímavým tématům úzce spojenými s původem Milese (otec Afroameričan, matka z Portorika) – tvůrci jemně zobrazují, jakým problémům ve skutečnosti většinou chlapci jako Miles čelí a pro animovaný film berou tuto problematiku nevídaně vážně. Na druhé straně pak také zjišťujeme něco více o Gwen, čímž dostává její postava hloubku. Propracované jsou však i ostatní charaktery, které působí tak komplexně, jako by byly z hraného filmu.

Kromě toho se však scénář celkově trochu odlišuje od většiny klasických superhrdinských snímků. Svou strukturou se nedrží zavedeného scénáře, ale v mnoha směrech odbočuje, což je překvapují i příjemně osvěžující. Jedná se totiž o první ze dvou částí, a tak film končí silně otevřeně s tím, že se skoro nic nevyřešilo – spíše naopak, vše bylo připraveno pro hlavní konflikt, který si tvůrci nechávají pro třetí díl a diváci zůstávají v napětí. Stejně tak Spider-Man: Napříč paralelními světy tak trochu postrádá ústředního velkého záporáka – ten je zde sice představen v podobě vizuálně působivého Fleka, ale žádné velkolepé finální bitky s ním se tu zatím nedočkáme. Hlavní zápletka i střet se točí kolem Spider-Mana a jeho četných verzí.

Ty jsou, jak již bylo zmíněno, skutečně různorodé. Jsou nám zde představeny další nové alternativní verze Spider-Mana, všechny tolik podobné a tolik odlišné zároveň. A za to vděčí svému kreslenému provedení. Jako již posledně, je tu největším tahákem originální a zábavná animace, která doslova uchvátí. Mísí se tu její různé druhy, které vytvářejí působivou a vizuálně ambiciózní podívanou. Tvůrci ponechávají unikátní styl animace z předchozího snímku a doplňují ho o další prvky, kterými od sebe odlišují různé paralelní světy – ať už jde o jiné odstíny barev (svět Spider-Gwen) nebo zcela jiný typ vizuálů (výstřižkovitý, lego, stop-motion, anime ale i live-action). Toto mísení nejrůznějších prvků činí z celé podívané vizuálně atraktivní a jedinečný zážitek, který zkrátka baví.

Pomáhá tomu i hudební doprovod, za kterým stojí Daniel Pemberton. Ten se podílel i na soundtracku k předchozímu dílu. Jeho skladby v sobě odrážejí klasické Spider-Manovské znělky, doplněné o originální tóny. Stejně jako rozdílné typy animace odlišují jednotlivé paralelní světy a jejich Spider-Many, tak se s každou verzí mění i hudební podklad, který jednotlivé scény doprovází.

V neposlední řadě pak stojí za zmínku i herecké obsazení, které svým dabingem dodává kresleným postavám osobitost a hloubku. V původním znění zde uslyšíte hlasy herců, jako jsou Shameik Moore, Hailee Steinfeld, Oscar Isaac, Issa Rae, Jake Johnson, Brian Tyree Henry, Andy Samberg, Jason Schwartzman nebo Daniel Kaluuya. V české verzi pak hrdiny nadabovali Ondřej Havel, Berenika Kohoutová, Martin Písařík, David Novotný, Jan Maxián, Matouš Ruml nebo Adam Mišík a další.

Spider-Man: Napříč paralelními světy je v závěru skutečně povedený a kvalitně zpracovaný animák, který ani zdaleka není jen pro dětské publikum, spíše naopak – největší zážitek z něj budou mít fanoušci komiksů, a především pavoučího hrdiny, protože pro ně přesně je dělaný. Svými četnými narážkami se hravě vyrovná svému předchůdci a v některých ohledech ho i předčí. Nezklame ani jedinečná animace, která v sobě protíná nejrůznější styly a tvůrci tak vytváří vizuálně působivou podívanou. Po příběhové stránce pak příjemně překvapí vybočení ze stanovené superhrdinské normy, které nás nechává v napjatém očekávání, co bude dál. To se však dozvíme až za rok. Do té doby si můžeme dokola pouštět oba spidermanovské animáky a objevovat nové a nové skutečnosti, které v sobě skrývají. A v tom je přesně jejich krása.

Pohled na město vzhůru nohama nebyl nikdy romantičtější.

Tuhle těhotnou Spider-Woman nechcete naštvat.

Spider-Man nemá klid ani na rodičovské.