Recenze: Zabijákova žena & bodyguard je záživný akčňák, který se nebere příliš vážně, a právě proto baví

Ryan Reynolds a Samuel L. Jackson jsou zpátky jako nesourodá dvojka.

A že jim to spolu na plátně funguje. Chemie této nečekané dvojice je zkrátka nepopíratelná a skvěle zapracovala už v prvním snímku, Zabiják & bodyguard, a tak není divu, že se tvůrci v čele s režisérem Patrickem Hughesem rozhodli pro natočení sequelu. Tentokrát se do Reynoldsovi a Jacksonovi party přidala ještě Salma Hayek, kterou jsme mohli krátce vidět i v původním filmu.

Zde se bývalý elitní bodyguard Michael Bryce opět nešťastnou shodou okolností připlétá do cesty mafiánů a přestřelek. Je zrovna na dovolené a snaží se mít pauzu od „bodyguardování“, když si ho vyhledá Sonia Kincaid, která potřebuje jeho pomoc k záchraně svého manžela Dariuse. Záhy se však tato nesourodá trojice ocitá na misi, při které na nich visí osud celé Evropy, kterou chce zničit zlověstný padouch Aristotle Papdopolous.

Z toho hlediska je zápletka, která pochází z pera Toma O’Connora (ten stojí i za původním příběhem), poměrně jednoznačná a přímočará. Nejde o nic hlubokomyslného, ale nic takového ani od snímku tohoto typu nečekáme. Nabízí se nám tu především zábavná akční podívaná, u které je nejlepší moc nepřemýšlet a člověk se pak královsky baví. Příběh ani jeho postavy se tu zkrátka nesmí brát příliš vážně, vždyť samotný snímek ani jeho tvůrci se v mnoha momentech neberou příliš vážně, a právě proto to celé tak funguje.

Pobaví i časté okaté vtipy, některé jsou až moc hloupoučké na úkor pobavit (například když Reynolds omámený uspávající střelou spadne hlavou vpřed na zadek Hayek atp.). Najde se zde však i trochu sofistikovanější humor, u kterého musí divák trochu zapřemýšlet, a teprve pak ocení O’Connorův scenáristický um. I když se tu sem tam najdou některé trochu pochybné a zarážející volby, jako třeba Antonio Banderas coby řecký záporák.

Záživná je pak i veškerá akce, která je sice pravděpodobně z velké části CGI a není moc provedena prakticky. I přes to však baví a divák se u snímku ani chvilku nenudí. Akce je navíc úměrně protkaná klidnějšími a trochu dramatičtějšími momenty, takže nedochází ani k úplnému přehlcení.

Kromě nekonečných honiček a střílení je však nejvýraznější částí snímku jeho vskutku hvězdné obsazení.Kromě nekonečných honiček a střílení je však nejvýraznější částí snímku jeho vskutku hvězdné obsazení. Tomu vévodí zmínění Ryan Reynolds a Samuel L. Jackson. Reynolds nepodává špatný výkon, je jako vždy standardní, ale věcí také je, že v zásadě hraje tu samou roli, co hraje neustále už několik let. Vlastně hraje sám sebe. Nejkvalitnější výkon pak podává Jackson, jehož přednes prostě nemá chybu a dokáže ze sebe dostat nejvíc i v těch nejvypjatějších a nejnesmyslnějších momentech, díky čemuž pak působí autenticky. Jádrem celého snímku, stejně jako jeho předchůdce, je pak chemie této dvojice. Reynolds a Jackson si zkrátka na plátně neskutečně rozumí a tvoří skvělý a sehraný tým, který je radost sledovat.

Opomenout by se neměla ani Salma Hayek. Ta, i když nepodává špatný výkon, tak v jistých momentech až příliš přehrává. Občas je jasné, že je to záměrem a součástí její postavy, jinde je to však již přehnané a šlo by to umírnit. Podobné je to i se zmíněným Banderasem. Ten sice jako záporák občas trochu přehrává, ale k jeho postavě to tak nějak patří a vzniká díky tomu až zkarikovaně zlý padouch, což bylo zjevným záměrem tvůrců. Je pouze škoda, že tvůrci nevyužili Banderasův celý potenciál. Stejně je na tom i Morgan Freeman. Ten je sice nepřekonatelný a jeho výkon beze sporu patří ve snímku k jedněm z nejlepších, avšak objevuje se zde tak málo, že je škoda, že nebyl využit o něco více. Za zmínku také stojí, že zde poprvé v historii uvidíme na jednom plátně Freemana s Jacksonem a velikost jejich první společné scény je zkrátka znatelná.

V neposlední řadě pak stojí za zmínku i nadupaný soundtrack, který skvěle doplňuje akci odehrávající se na plátně. Za hudebním doprovodem stojí skladatelem Atli Örvarsson, který se podílel i na původním snímku, ale třeba i na Eurosong: Příběh skupiny Fire Saga, Hon na čarodějnice nebo Mortal Instruments: Město z kostí. Örvarsson opět přináší hravé skladby, které dobře vytváří celkovou náladu podívané. Tu dotváří i četné popové písně, které zde zaznívají.

Dohromady tak Zabijákova žena & bodyguard přináší především skvělou nadupanou a energetickou akci, která prostě baví. Nejde zde o nic objevného nebo hlubokomyslného, ale o to se Hughes ani nesnažil. Sám snímek ani jeho postavy a tvůrci se zkrátka neberou vážně, a tak by to měli brát i diváci, protož jedině pak zažijí tu správnou podívanou, jak to bylo zamýšleno. Když se k tomu přidá hvězdné obsazení, zábavné honičky, chytlavý soundtrack a většinou povedený humor, tak vzniká záživná a ta správná oddechová letní podívaná.

Tak na zdraví!

Haló? Čistírna? Potřeboval bych vyčistit košili.

Neválej se tu a pojď už! Záchrana světa čeká.