Recenze Čas: M. Night Shyamalan přináší záživnou podívanou se zajímavou zápletkou, u které se nebudete nudit

Takovou dovolenou si určitě nepředstavovali…

Čtyřčlenná rodina, skládající se z otce Guye, matky Priscy a dětí Maddox a Trenta, se vydává na dovolenou do luxusního resortu na vzdáleném ostrově. Zde je, spolu s dalšími dvěma rodinami, jednoho dne na doporučení majitele poslána na opuštěnou pláž, kde si mají užívat ticho a azurové moře. Jenže záhy zjišťují, že s touto pláží není něco úplně tak v pořádku, a že čas zde plyne trochu jinak, rychleji. Jenže dostat se pryč z této pláže, kde všichni náhle rapidně stárnou, není tak jednoduché.

Tak zní premisa nejnovějšího snímku z dílny režiséra a scenáristy M. Night Shyamalana, který stojí za ikonickými díly jako je Šestý smysl, Vyvolený, Vesnice nebo Rozpolcený a další. Shyamalan si ve svých dílech libuje v náhlých a nečekaných zvratech, které většinou vyzdvihují celou podívanou na jinou úroveň, nebo se o to aspoň snaží. Jinak tomu není ani v Času, který se inspiruje komiksovou knižní předlohou Sandcastle (Hrad z písku) Pierre-Oscara Lévyho.

Čas nabízí poměrně originální a neokoukaný námět, jehož zpracování však občas trochu pokulhává.Čas tak nabízí poměrně originální a neokoukaný námět, jehož zpracování však občas trochu pokulhává. Samotný příběh je zajímavý a má dobrou konstrukci, většina věcí v něm dává smysl a vše, s čím se zde pracuje, je logicky vysvětleno. Avšak najde se zde plno bizarních momentů, které sice už tak nějak k Shyamalanovým dílům patří, ale bez některých by se zde zkrátka obešel (bez spoilerů je to třeba operace nádoru, nebo nečekaný porod). Spousta věcí je pak také dost předvídatelná, což je škoda a ubírá to z celé podívané ten správný shock value, který bychom od Shyamalana čekali.

Mínusem ve scénáři je pak také poměrně protáhlý a bezpotřebný konec, snímek by působil lépe, kdyby skončil v jednom určitém momentu (který by byl spoilerem), poté už je děj a jeho zakončení bezpotřebně roztáhnut. Nehledě pak také na často křečovité a špatně napsané dialogy, které jsou bezesporu největší slabinou celé podívané. Rozhovory a repliky jednotlivých postav občas působí nepřirozeně.

A to není chybou herců, kteří z toho snaží vytřískat co nejvíce a všichni podávají velmi silné a výrazné výkony. Skvělou práci odvádí například mexický rodák Gael Garcia Bernal (Coco), jehož patriarcha rodiny je jednou z nejzajímavějších postav. Dobrou oporou mu je i lucemburská herečka Vicky Krieps (Nit z přízraků), která též odvádí kvalitní práci. Skvělý jsou i Alex Wolff (Děsivé dědictví) a Thomasin McKenzie (Králíček Jojo), kteří se objevují jako vyrostlé verze dětí a podávají přesvědčivé a emotivní výkony. V neposlední řadě pak také za zmínku stojí Rufus Sewell (Smrtihlav), jehož role zde sice není tak veliká, ale díky jeho přednesu je velice výrazná a dobře zapamatovatelná, neboť Sewell si osvojí každou scénu, ve které je.

Velkou oporou hercům pak jsou i masky, které je činí staršími. Tyto stárnoucí či „agging“ efekty jsou zde opravdu povedené a přesvědčivé. Maskéři odvedli svou práci do nejzazších detailů a my můžeme sledovat, jak postavy stárnou krůček po krůčku. Po vizuální stránce tak jde o jednoznačně působivé dílo.
Povedený je pak také hudební doprovod. Ten pro Čas složil Trevor Gureckis. Jeho skladby dobře doplňují často thrillerovou náladu filmu. Celkově pak soundtrack vytváří základní mysteriózní a podivnou atmosféru celé podívané.

Dohromady je tak Čas po mnoha stránkách povedeným a zajímavým dílem. Mezi jeho největší plusy patří bezesporu herecké výkony a vizuální stránka (především stárnoucí make-up). Z větší části je pak dobrý i samotný scénář, který má sice pár much (křečovité dialogy, podivné momenty, občasná předvídatelnost a roztažený konec), ale dohromady nabízí zajímavý koncept a příběh, který baví a zaujme. Čas rozhodně není snímkem pro každého, ostatně jako většina Shyamalanových počinů, ale své fanoušky si určitě najde, protože Shyamalana divák většinou buď miluje, nebo nesnáší.

Koukejte, to je Superman!

Nemám vrásky?

Teda, ty jsi ale vyrostla!