Vlk a lev: Nečekané přátelství – Uprostřed divočiny putují vlk a lev. Idylické pouto jim kazí schematický scénář

Co když spolu na odlehlém kanadském ostrově vyrostou vlče a lvíče? 

Režisér Gilles de Maistre, který natočil mimořádně úspěšný a zároveň v zahraničí nejziskovější snímek z francouzské produkce Mia a bílý lev, přichází s novým dobrodružným příběhem o zvířecím přátelství. Tentokrát se bude soustředit na pouto vlka a lva a jak už to u režiséra a dokumentaristy bylo zvykem v minulosti, pyšnit se bude unikátními záběry zvířat bez použití digitálních triků.

Gilles de Maistre má na kontě řadu ocenění za dokumentární i hranou tvorbu, a energie, kterou do filmů investuje, je na výsledku znát. Podobně jako u předchozího snímku, i u Vlka a lva k natáčení využil odborníky na práci s divokými zvířaty, pro laika doslova „zaříkávače šelem“. Tentokrát mu svým umem přispěl Andrew Simpson známý prací s vlky, kterého v minulosti právě proto využili pro natáčení i tvůrci Hry o trůny. Těžko by si jinak diváci užili autentické scény, při kterých spolu lvíče a vlče švitoří, pospává na gauči nebo jí z jedné misky. Po této stránce i stránce vizuální je de Maistreova práce mistrovská.

Co však pokulhává a uspokojí sotva dětského diváka, je scénář. V příběhu sledujeme talentovanou muzikantku Almu, která opustí dosavadní život ve velkoměstě a stejně jako kdysi její dědeček, rozhodne se žít na soukromém opuštěném ostrově v kanadské divočině. Vlivem osudu jí společnost dělá vlče a lvíče. Idylku však brzo naruší vetřelci z civilizace – ať už vědec navracející vlky do volné přírody, ředitel cirkusu nebo lesní správa. Vlk, lev a Alma tak k sobě budou muset hledat cestu zpět napříč celou Kanadou a mnoha nástrahám navzdory.

Je sice znát, že Gilles a scénáristka Prune de Maistre mají vztah k ochraně zvířat, která se do filmu výrazně tematicky promítá, avšak jejich práce zůstává na půli cesty.Je sice znát, že Gilles a scénáristka Prune de Maistre mají vztah k ochraně zvířat, která se do filmu výrazně tematicky promítá, avšak jejich práce zůstává na půli cesty. Nejenom celá zápletka, ale i charaktery jednotlivých postav jsou stereotypní a ploché. Ukázkový příklad je ředitel cirkusu, který sotva pustí bič z ruky a pro kterého je zvíře jen prostředkem pro výdělek. Kromě schematičnosti pohřbívají příběh i herecké výkony, které nejsou nijak přesvědčivé. Molly Kunz navíc v roli pianistky nepůsobí příliš sympaticky, její dialogy (ostatně jako veškeré ve filmu) kompenzuje jen mazlení se zvířaty.

Z Vlka a lva to bohužel činí průměrnou odpolední rodinnou podívanou, které schematičnost kazí dobrodružný drive a herecké výkony i díky nesmyslně ploché dějové lince uspokojí sotva dětského diváka. Neobyčejné pouto zvířat, která spolu žijí dodnes, a dechberoucí prostředí kanadské divočiny tak bohužel i v rámci žánru zapadnou.

Odpoledne se jen tak povalovat s vlkem a lvem na gauči je sen milovníků zvířat. 

 Ze lva a vlka se stane nerozlučná dvojka. 

Uvěří nakonec i tvrdohlavý vědec, že láska je silnější než instinkt?