Recenze: M3GAN nás trošku znervózní, ale nevyděsí tolik, jak bychom si přáli

I když se M3GAN tváří jako atraktivní aktualizace, je to jen starý známý model.

Nejnovější horor s prvky černé komedie propojuje naše noční můry o oživlých hračkách se strachem z neomezených možností moderních technologií. Gemma (Allison Williams) se po smrti sestry a švagra musí postarat o svou neteř Cady (Violet McGraw). Na roli rodiče je zcela nepřipravená a zkombinovat péči o traumatizované dítě s náročnou kariérou je docela oříšek. 

Gemma vyvíjí hračky s umělou inteligencí, což je pro osiřelou neteř příjemné rozptýlení a jediné společné téma, proto se rozhodne na ní vyzkoušet svůj nejnovější výtvor Megan, který jí může zachránit místo ve firmě. Tato robotická hračka, panenka v životní velikosti, dokáže navázat vztah se svým primárním uživatelem a zastoupit roli kamarádky, rodiče i učitele. A jak brzy vyjde najevo, také nemilosrdného bodyguarda. Protože tohle není první film, kde nás umělá inteligence rychle přechytračí, je asi jasné, že Megan začne velice brzy překračovat meze toho, co bychom od panenky čekali. Není to ovšem dáno posednutím démonem, zlomyslností nebo touhou vraždit, prostě si svůj úkol vykládá po svém. A Gemma bude muset čelit monstru, které stvořila. 

Film se celkem zdařile trefuje do současné společnosti i výchovy.Film se celkem zdařile trefuje do současné společnosti i výchovy. Firma je schopná představit nedostatečně testovaný produkt, jen aby upevnila svou pozici na trhu. Rodiče (a opatrovníci) zase pořídí dětem cokoli, co jim umožní věnovat se víc kariéře než potomkům, je přece efektivnější odpovídat na maily než popáté za den nabádat ratolest, aby si umyla ruce. Samotná Megan je lehce strašidelná, ale ne tak jako třeba Chucky, protože to není klasická panenka. Když se v jedné scéně rozběhne po čtyřech, je to spíš trapné (a nezdá se, že by byla rychlejší, než kdyby použila jen nohy). 

Asi nejpůsobivější jsou scény, kdy se projeví Meganina vysoká inteligence a intuitivnost, díky kterým je skvělá manipulátorka a dokáže snadno zhodnotit situaci s velmi nepříjemnou upřímností, která je blízká dětem. Její podání některých popových písní nám nejspíš také utkví na nějakou dobu v hlavě. Pár efektních momentů tu je, ale nic, co by nás zvlášť vyděsilo, také počet mrtvol zůstane překvapivě nízký. Ve filmu se dlouho nic extra zajímavého neděje, takže jsme natěšení na brutální finále, které se nedostaví. Celkově by mohlo jít spíš o poučnou strašidelnou zábavu pro celou rodinu než o podívanou, která nadchne hororové fanoušky.  

Hrdinka, která víc rozumí robotům než dětem, se musí postarat o osiřelou neteř, místo toho ji ale vystaví obrovskému nebezpečí v podobě zdánlivě nevinné hračky, která je ovšem superinteligentní robot a péči o svou lidskou kamarádku bere smrtelně vážně. M3GAN je předvídatelná a momenty napětí se dají spočítat na prstech jedné ruky, ani v závěru se horor nijak extra nerozjede. Celkově je to lehce mrazivá a nepříjemně zábavná podívaná, která nás moc nevyděsí, dokáže jen zaujmout na dobu nezbytně nutnou.  

„Jsi android, nebo to přeháníš s botoxem?“

„Od koho chceš pohádku na dobrou noc?“

„Mám nápad, prostě místo dětí budeme mít androidy a bude klid!“