Recenze Jiný člověk: Parťák Kapitána Ameriky předvádí neuvěřitelný herecký výkon, který zanechá hluboký dojem

Přístup k životu je důležitější než vzhled.

Edward trpí vážnou chorobou, kvůli které má znetvořený celý obličej. Na znechucené pohledy ostatních už je zvyklý. Živí se jako herec a bydlí v rozpadajícím se bytě. Začne se o něj zajímat sousedka Ingrid, která by chtěla napsat divadelní hru o jeho životě. Mezitím Edward podstoupí experimentální léčbu, díky které se promění v úplně běžného Američana. I když to zpočátku vypadá jako dar z nebes, ztráta výjimečnosti ho trápí víc, než by si kdy myslel.

Hlavní roli Edwarda ztvárňuje herec Sebastian Stan, který se do paměti většiny lidí nejvíce zapsal jako věrný parťák a později nepřítel Kapitána Ameriky. Tentokrát má však herec možnost ukázat, že je v něm mnohem více. Jako Edward toho sice moc nenamluví, ale díky jeho vynikajícím hereckým schopnostem prožíváme všechno společně s ním.

Depresivní začátek může působit trochu zdlouhavě, ale stačí vydržet a začnou se dít velké věci.Depresivní začátek může působit trochu zdlouhavě, ale stačí vydržet a začnou se dít velké věci. Ne, že by se od depresivnosti ustupovalo, protože je tomu spíše naopak. Zároveň se to děje tak zvláštním tragikomickým způsobem, že vypravování diváka čím dál tím víc strhává. Přesto jsou v této melancholické spirále okamžiky, během kterých se upřímně zasmějeme.

Nejpodstatnější myšlenkou je, že dobrý vzhled není zárukou životního štěstí. To postupně zjišťuje také Edward, který pasivně snáší všechny útrapy, není schopný se pro nic nadchnout a zažívat nové zážitky. Jeho opakem je Oswald, který má stejnou nemoc jako kdysi on. Jenže k ní přistupuje úplně jinak – je si vědom své výjimečnosti a zkouší všechno, co mu život nabízí.

Edward se stále více užírá svou neschopností naplnit své životní touhy. Začne proto závidět Oswaldovi, protože si myslí, že za jeho štěstím stojí právě jeho jedinečný vzhled, o který on přišel. Nakonec však zjišťuje, že odpovědí není zevnějšek, ale to, jaký má člověk k životu postoj. Nicméně právě ten se mu nedaří změnit.

I když divák ví, že Edwardovi začíná tak trochu hrabat a měl by se sebou něco dělat, stejně většinou stojí na jeho straně. Stejně jako on začne postupně vnímat Oswalda a Ingrida jako velmi nesnesitelné postavy, které sice žijí šťastné životy, ale na druhých jim příliš nezáleží.

Za zmínku určitě stojí, že postavu Oswalda hraje Adam Pearson, který ve snímku nemá žádnou masku, jak by se možná mohlo na první pohled zdát. Má genetické onemocnění zvané neurofibromatóza, které způsobuje růst nerakovinných nádorů na nervové tkáni. Aktivně se zapojuje do osvětových kampaní proti šikaně spojené s různými deformacemi.

Zajímavé jsou také scény z divadelního prostředí, kdy sledujeme průběh vzniku hry. Ačkoliv se Edward snaží ztvárnit postavu Edwarda věrohodně, už k ní nedokáže tak úplně proniknout. Což je paradoxní, když jde o něj samotného jen s časovým odstupem.

Jiný člověk je filmovou studií těch nejniternějších hlubin lidské duše, ve které jsou ukryté pozitivní i negativní stránky. Šťastný život nepřichází s pěkným zevnějškem, jak si hlavní hrdina myslí, ale člověk se o něj musí neustále snažit. Ústřední postavu ztvárňuje Sebastian Stan, který předvádí neuvěřitelný herecký výkon. Nejspíše právě díky tomu s ním prožíváme veškeré trápení, i když za většinu si může on svým vnitřním nastavením. Zvláštně rozpolcenou náladu dotváří také vhodně zvolená hudba. Snímek v sobě rafinovaně kombinuje hned několik stylů – tragikomedii, horor, psychologický thriller i drama. Prvky z nich používá tak jedinečným způsobem, že po zhlédnutí bude Jiný člověk v divákovi rezonovat ještě velmi dlouhou dobu.

Sice budete během sledování filmu v depresi, ale náramně si to užijete.