Znova se potvrzuje, že to není jenom o obrovských rozpočtech a že také čeští tvůrci občas přijdou s filmem, který je absolutní pecka!
Je pravda, že David Ondříček v tomto kalendářním roce prakticky všem ostatním českým filmařům uplaval o několik parníků, které kotví v Praze u Vltavy. I na ní se odehrává tahle jeho novinka, která asi nemá nejvhodněji vybraný název, protože trochu svádí k tomu, že uvidíme další lacinou jednorázovou komedii. Jenže Kluci to vidí jinak než holky je po všech stránkách totálně vyzrálý film s velkým přesahem, včetně toho mezinárodního! Svým způsobem skutečně navazuje na počiny Šeptej a Samotáři, zároveň na ně ale příliš neodkazuje a nesnaží se na ně ani nostalgicky vzpomínat (co by David Ondříček klidně udělat mohl, když je oba režíroval), protože jde s dobou. Tentokrát to tedy není tak úplně o tom, že muži a ženy jsou dva různý živočišný druhy.
Třebaže jsou některé postavy příbuzné a s dalšími se potkávají, nepůsobí to – na rozdíl od řady jiných českých počinů – nijak pochybně. Protože vztahy mezi postavami nejsou povrchové jako v českých televizních (nekonečných) seriálech, nýbrž netradiční. Především tedy v tom smyslu, že jdou hodně do hloubky, což znamená, že jsme po celou dobu sledování filmu nuceni přemýšlet nad nevšedně pojatými situacemi, do jakých se všichni dostávají, a také nad tím, co bychom ze svého subjektivního pohledu v daný moment sami udělali. Může se samozřejmě stát, že se v jednotlivých charakterech někteří uvidí. Ovšem spíše je to o tom, že v přítomnosti sympatických postav nám je dobře, zatímco u těch, řekněme, méně sympatických nás bude zajímat, jestli je čeká nějaká fatalita, anebo jestli jaksi dojdou prozření.
Sedm bylo statečných. Sedm bylo samurajů. A sedm je i těch nejdůležitějších hrdinů a hrdinek této příběhové mozaiky.Sedm bylo statečných. Sedm bylo samurajů. (Sedm bylo i psychopatů, ale to sem teď nepatří.) A sedm je i těch nejdůležitějších hrdinů a hrdinek této příběhové mozaiky. Kamila (milá Martha Issová) má jednu dceru (šikovná Sophia Strunga) a teď se ocitá v situaci, kdy by ideálně potřebovala mít vedle sebe oporu. Jenže Martin (sebestředný Jaroslav Plesl) se cítí být velkým umělcem a s takovými nebývá jednoduché pořízení. Tím spíše, když za ním přijde s rozhovorem odvážná mladá žena (bystrá Anna Kameníková). Brácha Kamily je Karel (destruktivní Václav Neužil). Práce v úspěšné firmě mu v kombinaci s bezútěšným osobním životem začala poněkud přerůstat přes hlavu. Romana (rozhodná Denisa Barešová) umí kick-box a bývala jeho. Aktuálně však plánuje svatbu s Danem (hodný Vojtěch Vodochodský), který rád poezii. Nevýhoda spočívá v tom, že ji občas nabízí i těm, kteří o ni nestojí. A co teprve Marek (distancovaný Jan Nedbal)? Že by ten se svými motivacemi a rozhodnutími do příběhu výrazněji nezasáhnul?
Nelze nezmínit skvěle napsaný scénář, díky kterému mají všichni zúčastnění ve svých rolích hodně, co hrát. Vlastně se jedná o jeden z těch případů, které nás obvykle napadají při sledování filmu s Al Pacinem, Leonardem DiCapriem či Salmou Hayek nebo třeba Jessicou Chastain, že možnost se herecky podílet na vzniku takhle výborného larger-than-life projektu, patří k naprosto mimořádným zážitkům, a to nejen přímo pro daného herce či danou herečku, nýbrž i potom pro diváky a divačky, kteří navíc vidí, že ty role prostě nemohl hrát nikdo jiný. Ať už kdokoli ze zúčastněných získá Českého lva/Cenu české filmové kritiky, bude to ocenění zcela zasloužené! S aktuálními a vděčnými tématy, které titul Kluci to vidí jinak než holky staví do popředí, a které zpracovává tak, že navzdory absenci spektakulárních akčních scén nutí v sále vstávat ze sedačky, se zatím suverénně a jednoznačně jedná o nejlepší film roku.
Kluci to vidí jinak než holky je jedna z těch podívaných, které se nesledují, ale prožívají. Dalo by se o ní psát ještě několik odstavců. O brilantních dialozích, které taky mají šanci proniknout do popkultury. O chytré dramaturgii, která v našem rybníčku nebývá samozřejmostí. O pestrém výběru lokací, které v Praze patří i nepatří k těm nejznámějším. O soundtracku, který v tvorbě Davida Ondříčka představuje tradičně významnou složku. O finální scéně, která hravě rozptýlí veškeré obavy z toho „aby se to nakonec všechno nějak nepokazilo“ a která celý film ještě povznese … Kdepak, Kluci to vidí jinak než holky asi není nejvhodněji vybraný název. Nicméně jinak jde o vynikající audiovizuální zážitek, který zasluhuje ne dva, ale všechny čtyři palce nahoru!
Romana dostane důvody k přemýšlení.
Nechybí ani povedené cameo jednoho z producentů.
Opravdu tady jsou všichni spokojení!?!
Kluci to vidí jinak než holky
Kluci to vidí jinak než holky je jedna z těch podívaných, které se nesledují, ale prožívají. Dalo by se o ní psát ještě několik odstavců. O brilantních dialozích, které taky mají šanci proniknout do popkultury. O chytré dramaturgii, která v našem rybníčku nebývá samozřejmostí. O pestrém výběru lokací, které v Praze patří i nepatří k těm nejznámějším. O soundtracku, který v tvorbě Davida Ondříčka představuje tradičně významnou složku. O finální scéně, která hravě rozptýlí veškeré obavy z toho „aby se to nakonec všechno nějak nepokazilo“ a která celý film ještě povznese ... Kdepak, Kluci to vidí jinak než holky asi není nejvhodněji vybraný název. Nicméně jinak jde o vynikající audiovizuální zážitek, který zasluhuje ne dva, ale všechny čtyři palce nahoru!
- Hodnocení
