Recenze: Místo splněných přání / The Place

Jsou naše přání silnější než naše moralita?
 
 
 
Kavárna s názvem Místo je každý den plná lidí. U jednoho ze stolků sedí od rána do večera záhadný muž (Valerio Mastandrea), za kterým chodí nesourodá skupina lidí. Muž je známý tím, že plní lidem přání, oplátkou za to, že pro něj něco vykonají. Na koncepci smlouvy s ďáblem založil svůj nový snímek italský režisér Paolo Genovese, který na podobném principu otázky morálky vystavěl i svůj předchozí film Naprostí cizinci.

Je těžké natočit dvouhodinový film o jedné scéně tak, aby nenudil.Je těžké natočit dvouhodinový film o jedné scéně tak, aby nenudil. Nápad je skvělý, skrze vyprávění různých lidí vykreslovat příběh, spojovat ho jako kousky skládanky a nechat diváka marně přemítat nad tím, co se stane dál. Jenže stejně jako u písničky, jejíž slova zná nazpaměť, začne divák předbíhat děj. Tento snímek je jako jednoduchá stavebnice, jejíž dílky brzy v duchu poskládáme na správné místo a pak nás ji nebaví skládat doopravdy.

Délka je největším nepřítelem Místa. Ale problémové je právě i monotónní opakování se jedné scény a hudba. Ta je na pozadí snímku v několika místech nucená, vždy nám navodí dojem, že film už končí, čemuž přidává i následný střih a sekunda černého plátna. Když pak příběh pokračuje a znovu úplně stejně, jen to umocňuje nekonečnost stopáže. Nakonec dostaneme jen ty odpovědi na otázky, které jsme si už domysleli, zatímco některé skutečnosti zůstanou nevyjasněné a nevyřešené.

Celkově je Místo splněných přání film s bezpochyby velmi zajímavým námětem. Bohužel zde nakonec slabší stránky převažují nad těmi silnými a původní koncepce vyznívá jaksi do ztracena. Má se za to, že podobné filmy, mezi které by se dal zahrnout třeba Počátek nebo Predestination, nesdělují vše ihned a často končí jistým momentem divákova ohromení. V tomto snímku se ale podstatné momenty rozmělní do příliš dlouhé stopáže a konec je tak nejistý, že máme pocit, že to ani autora už nebavilo. Místo splněných přání je zkrátka dílem, které nás naláká, hodinu nás baví, pak čekáme konec a skutečný konec o hodinu později už přejdeme v polospánku. „Nápad dobrý, ale skutek utek.“
 
 

Vážně. Nezajímá mě, co jste měla včera k večeři.

 
 

Když mně se z toho bramborového salátu udělalo tak zle.

 
 

Tady se schází naše parta.


 
 

55%

Místo splněných přání / The Place

Místo splněných přání je film s bezpochyby velmi zajímavým námětem. Bohužel zde nakonec slabší stránky převážují ty silné a původní koncepce vyznívá jaksi do ztracena. Má se za to, že podobné filmy, mezi které by se dal zahrnout třeba Počátek nebo Predestination, nesdělují vše ihned a často končí jistým momentem divákova ohromení. V tomto snímku se ale podstatné momenty rozmělní do příliš dlouhé stopáže a konec je tak nejistý, že máme pocit, že to ani autora už nebavilo. Místo splněných přání je dílem, které nás naláká, hodinu nás baví, pak čekáme konec a skutečný konec o hodinu později už přejdeme v polospánku.

  • Hodnocení

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací