Recenze: Až na dno / Submergence

Jsou vzpomínky spíše na obtíž nebo nás vytáhnou z mizérie?
 
 
Nový příspěvek ve světě kinematografie nás zavede do malebné jižní Francie, na dechberoucí Faerské ostrovy, do strádajícího a nebezpečného Somálska a také několik tisíc metrů pod hladinu moře. Už ze synopse divák pozná, že jde o další hořkosladké drama, ale rád se nechá zlákat na Oscarovou herečku Alicii Vikander a skotského sympaťáka Jamese McAvoye. Koneckonců nějaká ta tajuplnost příběhu taky neuškodí.

Oba se v krátkém čase ponoří až na dno, dokáží ale jeden druhého zachránit?V retrospektivní kompozici snímku vzpomíná podmořská matematička Danny Flinders (Alicia Vikander) na muže, kterého poznala krátce před největší výpravou svého života. Mezitím se tajný britský agent James (James McAvoy) nachází v somálském zajetí, kde i jeho utrpení zlehčují vzpomínky na Francii a konverzace s Danny. Oba se v krátkém čase ponoří až na dno, dokáží ale jeden druhého zachránit?

Snímek natočil na základě knihy J. M. Ledgarda zkušený režisér Wim Wenders. Filmu se nedá upřít určité kouzlo kompozice. Na jedné straně poklidná plavba do Grónského moře, na druhé brutální násilí v Somálsku, které kontrastně spojují dva osudy hlavních postav. Především si ale užijeme mnoho detailních záběrů na obličej obou protagonistů, snad se kamera snaží zachytit jejich bolest nebo strach.

Z toho bohužel vzniká jistá patetičnost filmu. Muž trpí a před očima se mu jeví obličej jeho vysněné ženy. Žena neví, kde se muž nachází, nezvedá ji telefon. Také trpí a také se jí v tmách objevuje jeho tvář. Dokonce ji přiměje psát poezii. Ocenění si zaslouží snaha tvůrců o co nejlepší navození dojmu vzpomínání, ale výsledek připomíná poslední scénu snímku Anthropoid, kde se Aňa Geislerová vznáší jako duch před očima umírajícího parašutisty.

Až na dno zapadá mezi snímky typu neurazí, nenadchne. Alespoň do té doby, než se dostaneme k závěru. Hodinu a půl sledujeme dva kontrastní životy dvou osob, které spolu strávily tři romantické dny a neustále na sebe vzpomínají. Vzhledem k poměrně vyhroceným životním situacím obou dvou očekáváme buď smrt na jedné nebo druhé straně, optimističtí z nás happy end. Jaké je ale překvapení, když se dočkáme formy „no end“. Otevřený konec dobře, ale žádný konec? Jen pár věcí film zachraňuje od toho, aby spadnul až na dno. Kvalitní herecké obsazení a snažící se kamera.
 
 

Tohle není ten výlet na Zanzibar, který jsem zaplatil.

Ó velký kameni, přicházíš.

Je to F, D, K, H, O, … ehm … M?