V pondělí zasedli na tiskové konferenci čeští tvůrci, v úterý ti francouzští.
Sofie Šustková spolu s herci představila v pondělí na MFF Praha – Febiofest svůj nový snímek Do větru. Ten podle samotné autorky představuje tzv. boat movie čili road movie na vodě. Příběh se odehrává na palubě jachty na širém moři mezi řeckými ostrovy. Ústřední trojici ztvárnili Jenovéfa Boková, Matyáš Řezníček a Vladimír Polívka.
Podle slov Šustkové se film zabývá tématem svobody a tím, jak dnešní mládež svobodu pojímá. Navíc samotná Šustková se prý plachtění věnuje, i proto si vybrala zrovna toto prostředí. Ovšem samotné natáčení na plachetnici nazvala režisérka „filmařskou noční můrou“. Otázku imigrantů, které se snímek mimo jiné věnuje, pak autorka vidí jako dobrý kontrast k hlavnímu tématu filmu.
Na tiskové konferenci se objevili i herci Jenovéfa Boková a Matyáš Řezníček. Pro Řezníčka byl Do větru filmový debut, který popsal jako dobrou zkušenost. Dodal také, že mu vyhovovalo, že nešlo o film s velkým rozpočtem, měl prý tak možnost „řešit sám sebe“. Velké filmové poprvé to bylo i pro hudebního skladatele Mikoláše Růžičku. Ten na dotaz, kým se při své tvorbě inspiruje, odpověděl, že se rád ohlíží za Landou nebo Sorrentinem.
Do větru má plánovanou oficiální premiéru v dubnu, podle slov autorky, se pak chystá i do zahraniční distribuce. Na závěr padla i otázka na režisérčiny plány do budoucna. Šustková na to konto uvedla, že má rozpracované dva nápady. Prvním je post-apokalyptický seriál z českého venkova, druhým je projekt zabývající se tím, co znamená pro dnešní generaci YouTube a co jsou pro to schopni obětovat.
Na úterní tiskovce naopak zasedli francouzský režisér Arnaud Desplechin a herec Hippolyte Girardot. Ti uvedli Desplechinův nový snímek Ismaelovy přízraky. Hrdinou příběhu je energetický režisér Ismael Vuillard (Mathieu Amalric), který se nečekaně ocitá mezi dvěma ženami (Marion Cotillard a Charlotte Gainsbourg) a to vyvolává lavinu dalších událostí.
Film se natáčel na několika lokacích, mezi které mimo jiné patřila i Praha. Tu si Desplechine vybral, protože je podle něj románová. „Snad je to díky Kafkovi a Kunderovi,“ dodal. Pražská architektura a prostředí podle něj skvěle odpovídají špionážnímu příběhu. Hned na začátku také padla otázka ohledně Catherine Deneuve (též host Febiofestu) a toho, zda jsou v současném francouzském filmu ženské ikony, které mají podobný potenciál jako Deneuve? Na to režisér pobaveně uvedl, že určitě Marion Cotillard a Charlotte Gainsbourg, hlavní hvězdy filmu.
Pro Girardota, který ve snímku ztvárňuje producenta a přítele hlavního hrdiny, jsou Ismaelovy přízraky již čtvrtou spoluprací s Desplechinem. Na otázku, zda by po takové době očekával zvláštní zacházení, herec s úsměvem odvětil, že určitě neočekává nic speciálního. Hlavním hrdinou snímku je režisér, a tak přirozeně padla otázka, jak se Ismael liší od samotného Desplechina. Podle něj je Ismael vším, čím si nikdy nedovolí být, je divoký, arogantní, pije, bere drogy, zkrátka Desplechinův opak.
Mimo jiné se řešilo i stárnutí, kterým se Ismaelovy přízraky zabývají a zda je to osobní téma pro oba přítomné pány. Desplechine uvedl, že to vidí jako dobrý kontrast k jeho předchozímu snímku (My Golden Days), který se zabývá první lásku. Naopak Ismaelovy přízraky jsou o druhé šanci a tom, zda jde začít znova, když už jste v určitém věku. „Filmy o mládnutí nejsou, jsou jen ty o stárnutí, jiné téma není,“ dodal k tomu Girardot.
Jak to na tiskových konferencích vypadalo, si můžete prohlédnout i ve fotogalerii na našem FB profilu.
