Lorax (2012)

Režie: Chris Renaud, Kyle Balda
Premiéra v ČR: 15. 3. 2012 (Bontonfilm)

Synopse: Co uděláte, když chce vaše životní láska opravdický strom a na světě už žádné opravdické stromy nejsou? Odpověď najdete v animované 3-D komedii, která vzešla z tvůrčí dílny Chrise Meledandriho, zodpovědné za filmový hit Já, padouch.

Co je to za svět, ve kterém už není ani kousek živé přírody, ptáte se? Je to městečko, v němž žije dvanáctiletý Ted. Všechno je tu náramně umělé, včetně zvířat, kytek a stromů, u kterých si můžete dálkovým ovladačem nastavit jarní, letní, podzimní, zimní a disco variantu. Komu by se chtělo ven, za vysokou a neprodyšně uzavřenou hradbu města, na jejíž neprůchodnost dohlížejí gorily místního vládce, pana O´Hareho? Zdejší lidé si na to zvykli a většina z nich už dávno zapomněla, jak vypadá opravdová příroda. Nepřijde jim divné, že čerstvý vzduch se prodává v pet lahvích, což je voda na O´Hareho mlýn. Jenže Tedova láska Audrey, coby nevyléčitelná romantická duše, touží po stromu „z masa a kostí“. Akční babička Norma chlapci poradí, aby si zašel pro radu k legendami opředenému Jednorázovi. Ten ovšem údajně žije za zdmi města. A tak se Ted poprvé v životě podívá ven, do skutečného světa. Ten pohled za moc nestojí. Vidí jen smutnou měsíční krajinu plnou pařezů. A na obzoru zvláštní dům. Ten, jak se Ted záhy dozví, patří právě Jednorázovi, podivínskému samotáři. Byl to právě on, kdo proměnil kvetoucí krajinu na pustinu a vyhnal z ní jejího mýtického ochránce Loraxe. A na Tedovi bude, aby ji zachránil tim, že vysadí poslední existující sazenici živého stromu a připomene lidem, že vždycky nebylo všechno umělé. Jenže takové chování přímo ohrožuje živobytí pana O´Hareho. A to nemůže zůstat bez odezvy.

Recenze: