Recenze: Spolu to dáme / Dieses bescheuerte Herz

Ze snímku zůstane dobrý pocit, že Spolu to dáme
 
 
Německá kinematografie neusíná na růžích a do světa chrlí stále další filmy, kterými si říká o přední místo na evropské kinematografické scéně. Už na konci loňského roku se do kin dostala i komedie Spolu to dáme a o skoro rok později ji můžeme vidět i v českých kinech.

Příběh představuje Lennyho (Elyas M´Barek), povaleče a příživníka bohatého otce, který většinu času tráví po klubech se svými kamarády. Poté, co jednoho večera zaparkuje svou Audi místo do garáže do bazénu, jeho otci dojde trpělivost. Lennyho pošle do dětského hospicu za jedním ze svých pacientů a přikáže mu, aby se o chlapce staral a udělal mu hezčí život. Patnáctiletý David (Philip Schwarz) trpí nevyléčitelnou srdeční vadou a mnoha dalšími nemocemi, a jeho hlavním cílem je dožít se šestnáctých narozenin. Jako většina pubertálních chlapců má ale i on i jiné sny, a třeba mu je Lenny, který se zčistajasna objevil po jeho boku, pomůže naplnit.

Když se na plátně objevily první divoké titulky, ke kterým hrála hlasitá klubová muzika, napadne vás jediné. Tvůrci se rozhodli, že M´Barek nezahraje nic jiného než vtipného drsňáka a rozhodli se ještě trochu podojit známou trilogii jen v trochu novém kabátu. To jste se ale měli lépe podívat na režiséra snímku, protože Mark Rothemund je známý tím, že spojuje těžké životní příběhy s citlivým humorem, a z toho vznikají tak trochu jiné komedie. V roce 2017 to kromě Spolu to dáme bylo ještě úspěšné Rande naslepo.

Proč ho Rothemund obsadil do hlavní role snadno pochopíme.Pravda je taková, že M´Barek opravdu znovu hraje toho nezodpovědného floutka, ale i tak máme v průběhu snímku dojem, že poněkud vyspěl. A proč ho Rothemund obsadil do hlavní role snadno pochopíme, v současné době je v Německu extrémně populární, k tomu má charisma a také nevypadá úplně špatně. Jednoduše řečeno, táhne diváky do kina.

Bohužel několikrát za film naše ušní bubínky zabědují, to když muzika řve extrémně nahlas a mi se snažíme porozumět tomu, co říkají postavy. Ale jinak lze snímku těžko něco vytknout, tvůrci jej dobře vystavěli, dojímá i baví zároveň, není přehnaný a opravdu zjistíme, že se dá natočit film, který shledáme napůl komedií a napůl dramatem.
Velmi pozitivní je i volba herce pro roli Davida, sedmnáctiletý Philip Schwarz ve svém prvním snímku působí bezvadně, nevyumělkovaně. Opravdu v něm vidíme trpícího chlapce, který se ale ze své situace nestaví na hlavu a velmi rád si s Lennym zajde do klubu, sbalí pár děvčat nebo ukradne auto otravnému sousedovi. Spolu to dáme nabídne i další zajímavé postavy a zajít si na něj do kina nebude chybou téměř pro nikoho, naopak příjemně stráveným časem.

Spolu to dáme už v synopsi slibuje dojemný příběh a vtipného rebela Lennyho. Dobře, čekáme opět něco na způsob Fakjů pane učiteli, kdy by Němci založili nový důl zlata, co by kamenem dohodil od toho starého. První minuty filmu tomu opravdu nasvědčují, o co větší je pak náš úžas, když zjistíme, že Spolu to dáme vlastně není vůbec špatný snímek. Opravdu přináší do sálu zábavu, ale i pohnutí nad osudy nevyléčitelných dětí a radost ze síly přátelství mezi dospělým mužem a pubertálním chlapcem. A protože příběh natolik zaujme, lze opomenout i skutečnost, že zvukař párkrát asi usnul na tlačítku volume.
 
 

Co to je za blba?

Ahoj. Jsem Lenny a budu váš řidič.

Živím se tím, že vozím děti na zádech.