Recenze: Nina

Na to jsi ještě moc malá.
 
 
Tuhle větu slýchával snad každý, když byl dítě. A slýchává jí i dvanáctiletá Nina. Její rodiče se rozvádějí a není to příliš pokojný rozchod. Bouřlivé hádky, nenávistivé poznámky a nepěkné přezdívky, to vše si mezi sebou vyměňují. A uprostřed toho je Nina, dospívající dívka, která chce lásku rodičů a aby se jí věnovali, ale především chce plavat, to je jejím snem. Jenže rodiče na to díky neustálému hašteření nemají čas. Jednou, po nepříliš pěkné scénce, kterou ji mamka ztropí, podniká Nina drastické kroky. A rodiče náhle chápou.

Tak zní ve zkratce děj nového československého snímku režiséra Juraje Lehotského. Ten si pro diváky připravil poměrně zvláštní podívanou. Samotný příběh je zajímavý a zní nadějně, jenže jeho zpracování je poněkud problematické. I když má film zhruba hodinu a půl dlouhou stopáž, tak se chvílemi opravdu dost vleče. Navíc děj nemá skoro žádný spád a obrátek nabírá v posledních zhruba 15 minutách, které jsou tou nejzáživnější částí celé podívané. Zbytek snímku se skládá z hádek mezi rozvedenými rodiči, tahanic o Ninu, utrápené hlavní hrdinky a celkově se nese v tak nějak depresivní náladě. Což byl možná záměr, ale film je díky tomu jaksi bezbarvý a nemá hlubší napojení, kterého snad tvůrci chtěli dosáhnout.

Nejlepší a nejvýraznější herecký výkon podává Bibiana Nováková coby titulní hrdinka.A tomu nepomáhají ani, byť solidní, výkony herců. Nejlepší a nejvýraznější z nich podává Bibiana Nováková coby titulní hrdinka. Její přednes je plný emocí a vzhledem k jejímu věku překvapivě vyzrálý. Coby hlavní postava obstává a nese na sobě poměrně dobře tíhu celého děje. O něco hůře jsou na tom Robert Roth a Petra Fornayová, kteří si zde zahráli její rodiče. Oba sice nepodávají výrazně špatné výkony, ale také ničím neoslní. Jejich postavy jsou díky tomu poněkud plytké, postrádají větší hloubku, a většinu času lezou divákovi svým chováním na nervy. Což byl ale zjevně dílčí záměr, a tak je stojí aspoň za to pochválit. Fornayová jako matka však podává jeden z nejvýraznějších projevů ke konci filmu, ale bez spoilerů nelze vysvětlit proč, stačí snad jen uvést, že v dané situaci přesně a autenticky vyjádřila emoce, které se v tu dobu daly od ní očekávat a udělala tím dojem.

Dojem udělá i způsob, jakým je film natočen. Neobvyklé úhly pohledu kamery a záběry kamery ze shora dodávají příběhu aspoň trochu na atraktivnosti. A té v něm bohužel moc není. Navíc film končí poněkud nedořečeně a nedovysvětleně, což byl nejspíš záměr, každý si má závěr domyslet podle sebe a na tom není nic špatného.

Nina mohla být nadějným snímek, ale někde se něco pokazilo a nevyšlo, tak jak mělo a vzniklo tohle. Nejde o nějak výrazně špatný film, ale zkrátka vůbec nenadchne a nic si z něj neodneseme. Příběh je zajímavý, ale postrádá spád a něco navíc, co by ho učinilo více atraktivním a zajímavým. A jestli ho stojí za něco vidět, tak je to především kvůli hlavní herečce. Tahle mladá žena udělala dojem, film však celkově bohužel nikoliv.
 
 

Bacha, máš něco na nose.

Sákryš, ty konečky už mám fakt roztřepený.

“S tou matikou mi teda neporadíš?” “Ne.”