Recenze Nikdy neodvracej zrak: Je umění natočit poutavý tříhodinový snímek o umění

Když vás dožene minulost tam, kde byste ji nikdy nečekali.
 
 
Kurt (Tom Schilling) chtěl být odmala malířem, jeho oblíbené moderní umění ale nacismus považoval za zvrhlé. Po válce se konečně dostane na výtvarnou akademii v Drážďanech, ale ani zde mu není přáno, ve východním Německu totiž slouží umělec lidu a za vrchol umění je považován socialistický realismus. Mladý malíř zde alespoň potkává svou životní lásku Ellie (Paula Beer), se kterou nakonec emigruje do západního Německa. Otce Ellie, lékaře Carla Seebanda (Sebastian Koch), Kurt nemá v lásce, a to vůbec netuší, jak hrůzné skutečnosti jej s chladným mužem pojí.

V příběhu se nám objevují dva hlavní děje, které se vzájemně proplétají. Na jedné straně sledujeme úsilí mladého umělce prosadit se a nalézt podstatu svého díla, na druhé straně stojí příběh mladé ženy a válečného zločince, který odsuzuje nemocné lidi k smrti. V tomto směru se je režisérovi Florianu von Donnersmarckovi povedlo neuvěřitelně spojit a vznikl snímek, který je spíše životní ságou, a kterému náhled na zločiny druhé světové války a problémy komunismu dává potřebný náboj.

K silnému dojmu ze snímku významně přispěla práce kamery.K silnému dojmu ze snímku významně přispěla práce kamery a animátorů, kteří nás jako kouzlem přenesou do konce války a také do rozbombardovaných Drážďan, a také subtilní hudební doprovod Maxe Richtera, který nám nehraje na city, ale ráz filmu tak akorát doplňuje.

My diváci sedíme na sedačkách často jako na trní, za což vděčíme klasické kompozici „Já něco vím, ale hrdina filmu ne. Příběh malíře a jeho objevování svého nitra nám poslouží nakonec skoro jen jako doplněk dobové dokumentace, extrémně nás zajímá především osud filmového padoucha Carla Seebanda.

Toho brilantně ztvárnil německý herec Sebastian Koch, který se prosadil i na mezinárodní filmové scéně, a který, zdá se, byl pro roli antihrdiny zrozen. V jeho tváři se kolikrát zračí opovržení a nenávist nebo láska k Hitlerovu režimu, a jen málokdy zpytování svědomí nebo snad přiznání svých činů za špatné. Celkově v nás jeho hraní vyvolává obrovský odpor a rozlícení nad tím, že lidé, kteří se takto provinili, si spokojeně dožili v exilu bez jakéhokoliv trestu.

V dalších rolích se jako manželský pár Kurt a Ellie představili Tom Schilling a Paula Beer. I oni byli od režiséra správnou volbou, obzvlášť mladá herečka ze své postavy vytěžila hodně a může se díky ní stát příští velkou německou hvězdou. Důležitou roli zastala Saskia Rosendahl, která geniálně zahrála mírně vyšinutou Elisabeth, která se stane jednou z obětí nacistického čištění krve.

Nikdy neodvracej zrak je doslova epos, který nás provede důležitými životními momenty mladého umělce Kurta Barnerta, jehož důležitou součástí jsou dobové události. Druhá světová válka, komunismus, emigrace na západ, to vše nás čeká během sledování filmu, který má neuvěřitelné tři hodiny, ale přesto jej zhltneme na tři nádechy. Německý snímek poutá svou vyspělostí, zdvojenou dějovou linkou a také obrazem. Snad nejpůsobivějším je zakomponování nacistických zločinů do příběhu, který s nimi zdánlivě nemá nic společného. Tváří všech nacistických pohlavárů, kterým se podařilo uniknout spravedlnosti, je v životní roli lékaře Carla Seebanda herec Sebastian Koch. Jednoduše, tenhle film nominovaný na Oscara nesmí uniknout nikomu, kdo zvládne sedět tři hodiny před obrazovkou u příběhu bez superhrdinů a pirátů.
 

Neodvádějte mě prosím!

Založil jsem požár na veřejném místě

Jak se dělá moderní umění