Recenze Pat a Mat: Kutilské trampoty: Tato dvojice jde s dobou a stále baví nejenom děti

Inovovaní kutilové se vrací, umí sice pracovat s moderními technologiemi, ale jejich pověstná nešikovnost zůstává.
 
 
Původními tvůrci námětu jsou režisér Lubomír Beneš a karikaturista Vladimír Jiránek. Úplně poprvé se Pat a Mat objevili v roce 1976 v krátkém snímku s názvem Kuťáci. Ve filmové podobě přichází na plátna kin již počtvrté. A diváky čeká dvaašedesát minut milého humoru a originálních řešení pod taktovkou režiséra Marka Beneše, který převzal tuto úlohu po svém otci.

Skládá se ze sedmi epizod, ve kterých se snaží společně řešit nejrůznější problémy.Skládá se ze sedmi epizod, ve kterých se snaží společně řešit nejrůznější problémy. Ačkoliv je těmhle chlapíkům už více než čtyřicet let, dokazují, že s nimi může být pořád sranda. Protože se skutečně nebojí absolutně ničeho a s vervou se do všeho pustí. Proč dělat věci lehce, když to jde i složitě, že? A pravý kutil přece nepromarní příležitost, aby se pustil do jakékoliv výzvy! I když je pravda, že zrovna této dvojici se to vždy tak úplně nevede podle jejich představ, ale nakonec to většinou nějakým záhadným způsobem pro ně dopadne dobře.

Přestože nemají žádnou mimiku v obličeji, daří se jim bravurně beze slov sdělit téměř všechny nápady, proto tomu porozumí i každé mladší dítě. Mnoho profesionálních mimů by mohlo Patovi a Matovi v tomto ohledu závidět. Dalo by se ovšem polemizovat o tom, zda jsou vhodným příkladem pro výchovu ratolestí. Protože úplně bezostyšně jedí popcorn ze země venku, chodí bez jakéhokoliv jištění po střeše a dělají tam hlouposti a celkově dělají mnoho velmi nebezpečných věcí.

Plusem je také to, že se hlavní hrdinové nezasekli někde v minulosti, ale jednoduše jdou s dobou. Používají například drony, objednávají si nábytek dotykovým mobilem a na střeše mají solární panely, tudíž využívají obnovitelné zdroje energie. Srdce ochránců životního prostředí nad tím jistě zaplesají radostí. Třebaže to dnešním dětem přijde normální, tahle inovace je dělá aktuálnější.

Rozruch neustále vzbuzuje jejich vzájemný vztah, protože dva spolu hospodařící muži na někoho působí homosexuálním dojmem. Ale to rozhodně není ojedinělý případ v českých pohádkách, připomeňme si například Křemílka a Vochomůrku. Ať už je to jakkoliv, tak tomuto faktu nenahrává skutečnost, že vlastně bydlí odděleně každý ve svém domku. Jen jsou to prostě nerozluční přátelé, kteří mají společný koníček.
Aby z toho byl ovšem skutečně úspěšný celovečerní film pro nejmladší, chybí tomu jednotná myšlenka ucelující nějaký příběh. I když stopáž není příliš dlouhá, celek v kuse prostě člověka moc nebaví. Jednotlivé epizody zvlášť mají jistě co nabídnout, ale nejvhodnější je pro to forma klasického večerníčku.

Vynikající složkou je jednoznačně hudba skladatele Zdeňka Zdeňka. Ke každé příhodě hraje jiná melodie a přitom nám byla něčím tak nějak známá a reflektovala děj. Právě v takových počinech, kde se vůbec nemluví, je velmi důležitý hudební doprovod. Divák se jím lehce nechá strhnout a než se naděje, už si podupává nohou do rytmu.

Podařilo se úspěšně navázat na tradici tohoto seriálu, rozhodně snímek neudělá žádnou ostudu. Obdivuhodné jsou neotřelé nápady s novými technologiemi, ale i klasické kutilství „postaru“. Dětem má film co nabídnout a skutečně bavit se budou i dospělí. Jen je otázkou, jak dlouho dokáže člověk, natož ten nejmladší, udržet pozornost, když před ním celou hodinu běží jednotvárný sled událostí. Filmový formát je v tomto případě nešťastným řešením, raději si pusťme jednotlivé epizody samostatně.
 

Jak ta jablka jen dostat dolů?

„Když ty drony svážeme dohromady, možná tě vynesou do vzduchu.“

A je to!