Čtvrtý druh / The Fourth Kind – recenze

Přiletěli jsme, unesli jsme, prozkoumali jsme.
 
 

Kategorie setkání s mimozemskou existencí:

První druh – vizuální kontakt

Druhý druh – kontakt s důkazem (např. kruhy v obilí)

Třetí druh – setkání tváří v tvář

Čtvrtý druh – únos

Pokud se vám v noci zdá, že vás unášejí mimozemšťané a vy se s hrůzou v očích probouzíte, je toto film přímo pro vás. Pokud uvažujete více racionálně, budete na snímek pohlížet s větší či menší mírou nedůvěry.

Bohužel se režisérovi nepodařilo rozhodnout, co chce vlastně natočit. „Autentické“ záběry ve stylu Záhada Blair Witch se mísí s klasickým „emzáckým“ hororem. Pokud by se tyto linie povedlo dobře nakombinovat, mohl vyjít zajímavý film. Ono se bohužel nezadařilo. Rozpůlení nebo dokonce rozčtvrcení obrazu, kde vidíme „realitu“ s filmovou verzí dohromady, je zmatené a překombinované. Doktorka Abigail Tylerová navíc v dokumentární rovině působí až karikaturisticky. Nejhorší části filmu jsou, když Milla Jovovich mluví jako Milla Jovovich a Olatunde Osunsanmi mluví jako Olatunde Osinsanmi.

Bylo by fér, zmínit i nějaké kladné stánky. Velice dobrý tah vidím v poměru otázek a odpovědí. Ne všechny otázky byly zodpovězeny, ne vše bylo viděno, tudíž jsou vrátka k vaší představivosti otevřena dokořán i po skončení filmu. Navíc se dočkáte i několika scén s velice dobrou atmosférou. Čtvrtý druh mohl být velice zajímavý film, kdyby se nezasekl někde na půli cesty. Teď už záleží jen na vás, jak bude znít odpověď na: Věřím nebo nevěřím?
 

Uvolněte se, prosím. A nyní můžete začít křičet.

Sluší mi to odhalené rameno?

Diktafon, nejlepší přítel ženy.