Recenze: Neviditelný nám přináší kvalitní strašidelnou podívanou. I když ne moc překvapivou

Bývalí jsou někdy prostě na zabití. 
 
 
S hlavní hrdinkou Cecilií Kass (Elisabeth Moss) se setkáváme při nočním útěku z vězení. Ono je to vlastně luxusní hypermoderní sídlo, kde žije s přítelem, ale pro ni v posledních měsících představovalo ten nejhorší žalář. S tyranem, který se ji snažil ovládat, manipulovat a ze všeho obviňovat. O tom, co si s ním prožila, se nedozvíme až tak mnoho, ale z jejího nynějšího chování a čiré hrůzy, kterou ze svého ex má, si to dovedeme představit. Nesmírně se jí tedy uleví, když zjistí, že její bývalý rozchod neunesl a vzal si život. Konečně zase může žít podle sebe. Strach ji ale neopouští a Cecilia mívá stále častěji pocit, že jí někdo dýchá za krk. Je jen natolik traumatizovaná z toxického vztahu, že začíná bláznit, nebo je správné jiné, děsivé, ale logické vysvětlení? 

Hlavní hrdinka si začne myslet, že její bývalý fingoval svou smrt, a jako geniální vědec a inovátor přišel na způsob, jak se udělat neviditelným. Teď se nejspíš mstí a terorizuje ji. Cecilia není takový cvok, aby si myslela, že ji straší duch. Ovšem její příběh o neviditelném muži je pro okolí snad ještě absurdnější. Jako týranou ženu ji všichni berou s rezervou, ale jelikož všechny nepříjemné události, které se jí dějí, jsou velmi důmyslně nastražené, ztrácí s ní trpělivost i ti nejbližší. Situace eskaluje a dochází k tragédii. Cecilia tak nakonec na řešení svého problému zůstane sama. Je blázen, nebo najde vysvětlení a důkaz o své nevinně?

Leigh Whannell se většinu své kariéry věnoval scénářům (série Saw a Insidious), ale nyní už je solidně zpracovává i jako režisér, jak dokázal třeba jeho dva roky starý sci-fi thriller Upgrade. Bohužel paradoxně zde je slabší právě scénář. Mohl více využít psychologie, nerozehrává hru “je ta ženská blázen nebo ne?” na déle než pár minut, a vybalí karty na stůl celkem rychle. Snímek tak jde celkem přímočarou cestou, rozhodně nečekáme plni napětí do poslední minuty na šokující pointu. Přesto se na film pořád dobře dívá a dokáže nás bavit i strašit. A ani ten závěr není nudný.

Hollywoodská studia, zdá se, v poslední době nedočkavě trhají scénáristům z rukou jakékoli dílo, ve kterém je silná ženská hrdinka.Hollywoodská studia, zdá se, v poslední době nedočkavě trhají scénáristům z rukou jakékoli dílo, ve kterém je silná ženská hrdinka. Tohle je navíc zajímavý mix žánrů, trochu horor a trochu thriller s prvky sci-fi. Neviditelný ovšem nemá za hrdinku prvoplánovou krasavici, i když jako ošklivá se také označit nedá, ale vyniká spíše výrazným charakterem a inteligencí. To u hororů přece jen nebývá úplně zvykem, co si budeme nalhávat. 

Elisabeth Moss proslula díky seriálu Příběh služebnice, kde plně využívala svůj silný a charakteristický výraz. Není divu, že je obsazena do role pološílené, tvrdohlavé hrdinky, která skoro celý film odehraje sama, protože její protivník, pokud existuje, je neviditelný. Její výkon a zděšený pohled nás přiměje bát se i při pohledu do prázdného rohu. Alespoň napoprvé. V některých scénách to musela mít opravdu zatraceně těžké, a přesto film ani na chvíli nevypadá komicky či trapně. 

Neviditelná síla, která terorizuje hlavní hrdinku, by okamžitě ztratila na působivosti, kdyby ze sebe její představitelka Elisabeth Moss nevydala to nejlepší. K tomu jí pomáhá i hudba a kamera. Škoda, že se zde Leigh Whannell ještě více nezamyslel nad scénářem, víc nestříhal a nevyvaroval se chyb, které jsou nejspíš prokletím hororového žánru. Tohle je navíc osvěžující mix s thrillerem a sci-fi. Každopádně jde o nadprůměrný film s mnoha chytrými a originálními nápady, který si budeme nějakou dobu pamatovat.
 

Měla bych mu nechat aspoň vzkaz na lednici?

„Pronásleduje mě neviditelné létající špagetové monstrum!“

Tip: Dejte si pozor na muže, co mají ve svém domě laboratoř.