Recenze: Casting na lásku je nepovedeným pokusem o komedii

Sled scének o nepovedených rande nerovná se celovečerní film.
 
 
Námět nové české komedie staví na tom, jak těžké je hledání toho pravého, zvlášť když už vám není dvacet a skoro každý chlap v okolí je magor. To by mohlo být divačkám celkem blízké, hlavně když si hrdinka zažila zklamání z krachu manželství a nevěru. Bohužel dialogy jsou napsané tak nemotorně, že od reálného rozhovoru mezi dvěma lidskými bytostmi mají na míle daleko. Ostatně co čekat od snímku, jehož ústřední postava dostala jméno Stela Nebeská (Tereza Petrášková), a to bohužel nejde o pseudonym.

Hrdinka nemá úspěch ani se svou hereckou kariérou, ani v lásce, a to se kolem ní v mládí točila spousta nápadníků. Stela chce navázat nový vztah a také naštvat manžela, se kterým se rozvádí (a z nevysvětlitelných důvodů bydlí), takže zaloví ve starých obdivných dopisech svých fanoušků a vydává se na jednu katastrofální schůzku za druhou. Její situace i jednání jsou poměrně zoufalé, jen díky sympatické Petráškové nepůsobí Stela jako úplná “trapka”. Všichni nápadníci jsou samozřejmě podivní a v něčem extrémní. Ať už jde o absenci sebevědomí, přílišné zapálení do fotbalu a buranství, nebo věkový rozdíl. Nakonec najde sympatického přítele, který je příjemnou, netradiční filmovou volbou, protože nejde zrovna o ideál krásy. Bohužel i tehdy snímek působí neopravdově. A nerozhodná hrdinka si život dokáže ještě zkomplikovat, abychom nepřišli o dramatický závěr.

Cit pro timing vtipů je nulový.Jak už bylo řečeno, většina věcí ve filmu je od reálného světa na hony vzdálená, a to vůbec ne kvůli absurdním nápadníkům, protože příšerná rande naslepo jsou celkem běžná věc. Možná by bylo lepší, kdyby scénář o rozvedené skoro-čtyřicátnici napsal někdo, kdo je jí věkem a zkušenostmi blíž, postava by se pak nemusela chovat jako dítě. Vrcholem pomsty je tu nechat nevěrného manžela polít se sklenicí vody. Dojde také třeba na nabídku ročního kontraktu v Anglii (přestože neúspěšná herečka nezvládá dostat ani malou roli v Česku) a usmíření s úhlavní sokyní na záchodě. Cit pro timing vtipů (nebo vlastně čehokoli) je nulový, do toho se projevuje nedostatek zkušeností či financí v nepovedených detailech, třeba když asistentka produkce hledá Stelino jméno v dlouhém seznamu zájemkyň, přičemž jde o prázdný papír, nebo když postavy prochází kolem manželovy údajné kanceláře, zatímco je evidentní, že je vevnitř salon krásy. Je tu tedy spousta prvků, které jsou nezvládnuté, trapné, a bohužel ani dějová linka či vtipy nejsou dostatečně dobré na to, abychom nad amatérismem mávli rukou.

Z něčeho se film zaplatit musí, takže se tu najde spousta product placementu. A není v českých luzích a hájích žádným překvapením, že nás ony produkty praští do očí. Ovšem v porovnání s jejím předešlým snímkem Jak se moří revizoři se režisérce Evě Toulové povedlo poprat s touto záludnou filmařskou povinností výrazně lépe. Snad až na jednu do očí bijící (a uši trhající) scénu s maminkou a sakem je to docela únosné. Poměrně dobrá je hudba, i když by mohla scény podkreslovat více, a záběry z dronu, bohužel jejich kvalita ještě více podtrhuje rozpačitou atmosféru v dalších scénách. A abychom nezapomněli, ani neopodstatněná nahota tu nechybí.

Tato romantická komedie není příliš vtipná ani romantická a s realitou nemá nic společného. Hlavní hrdinka má naštěstí sympatickou představitelku Petráškovou, která zvládá s úctou ztvárnit veškeré peripetie své postavy, i když musí pronášet směrem k divákům věty jako “Dovolte, abych se vám představila…”. Herců ve vedlejších rolích (Jan Čenský, Igor Bareš, Milan Šteindler) nám bude spíše líto. I když to mohlo být výrazně horší, všudypřítomná atmosféra amatérského filmu nám nedovolí si Casting na lásku moc užít, spíše jen přežít.
 

„To koukáš, co?“

Stela si sice přála dítě, ale asi ne za partnera.

Tohle čekání na úspěch už trvá nějak dlouho.