Recenze Kluci z party: Netflixova sofistikovaná adaptace oceňované divadelní hry, vedená silným ansámblem, přináší neobvyklý vhled do psychiky homosexuálů
60. léta, jeden večer, newyorský byt a skupina gayů.
To je v zásadě to nejpodstatnější, co je o nejnovější verzi slavné divadelní hry potřebné znát. „Nejnovější verzi“, protože první snímek vznikl již v roce 1970, tedy dva roky po jejím debutu. Později byla v roce 2018 obnovena ke svému padesátému výročí na Broadwayi, kdy byly poprvé všechny postavy ztvárněny skutečnými gay herci. A právě s tímto obsazením přicházejí Kluci z party i na Netflix pod režijním dohledem Joa Mantella (Hollywood).
Nacházíme se tedy v roce 1968, v jednom newyorském bytě se schází skupina blízkých kamarádů, aby oslavila narozeniny jednoho z nich. Jejich soukromá párty je však narušena nečekaným příchodem Alana, bývalého spolubydlícího jejich hostitele Michaela, který netuší, že Michael i jeho přátelé jsou gayové. A tak vlivem nepředvídatelných okolností a nebezpečné psychologické hry dochází k otevření starých ran a zamyšlení našich hrdinů nad svými činy i sebou samými.
Kluci z party jsou tak především sofistikované psychologické drama, které se zaměřuje na LGBT+ komunitu a problémy, s kterými se museli její členové potýkat v šedesátých letech (a v některých zemích potýkají dodnes). To vše snímek vypráví skrze devět velmi odlišných postav, které pojí to, že se nedokážou vyrovnat se svojí sexuální orientací. Nezakryje to ani veškerá přetvářka. Matt Crowley, autor původní teatrální předlohy, otevírá toto ošemetné téma skrze řadu otázek a přibližuje jej všem divákům. I když nepatříme nutně mezi LGBT+, tak pochopíme problémy, myšlenky a motivy ústředních hrdinů, neboť Crowley nám je velmi jemně a srozumitelně vysvětlí.
Každá z devíti postav je důkladně rozebraná a je jí věnován dostatečný prostor v příběhu.Každá z devíti postav je důkladně rozebraná a je jí věnován dostatečný prostor v příběhu, který je víceméně dialogický a plyne staticky, moc akce v něm nenajdeme. Co ale také čekat od divadelní hry. A ona vlastně celá podívaná je koncipována velmi teatrálně. Devadesát procent děje se odehrává na jednom místě, uvnitř jednoho newyorského bytu a během jednoho jediného včera, čímž je dodržena jednota místa a času. Příběh se pak zaměřuje na devět ustálených a neměnících se postav, které neustále diskutují.
Divadelní nádech dodávají filmu i výkony jejich představitelů. Ansámbl se skládá ze stejných herců, kteří se objevili i v původní broadwayovské adaptaci. A je to znát i z jejich přednesů, herci jsou si ve svých rolích jistí a evidentně se v nich cítí pohodlně. Všechny výkony jsou tak velmi kvalitní a především autentické. Za zmínku stojí Jim Parsons, který v zásadě velí celému obsazení. Parsons je velmi výrazný a podává silný výkon, ve kterém se ukazuje jako schopný herec, už v něm nevidíme jen Sheldona Coopera. Velmi nápaditý je i Zachary Quinto coby Harold, který je zkrátka tak nějak zvláštně okouzlující. Skvělé je však celé obsazení, v kterém mimo Parsonse a Quinta dále figurují Matt Bomer, Andrew Rannells, Charlie Carver, Robin de Jesús, Brian Hutchison, Michael Benjamin Hutchinson a Tuc Watkins. Ti dohromady tvoří silnou skupinu a pomáhá jim i to, že se navzájem dobře znají, což dodává filmu jistou intimitu.
Tu lze vnímat i vlivem prostředí, ve kterém se podívaná odehrává. Většina příběhu je situovaná do dvoupatrového newyorského bytu, který byl vytvořený z původní kavárny, kterou v 60. letech založila LGBT+ komunita. Tato lokace dodává snímku jakousi důvěrnou atmosféru, kterou navíc doplňuje i chytlavý hudební doprovod, jenž dobře navozuje období šedesátek.
V závěru jsou Kluci z party povedenou a kvalitně zpracovanou podívanou. Po produkční a filmařské stránce snímku nelze mnoho vytýkat, snad je trochu pomalejší děj koncentrovaný především na dialogy. Díky těm se však do popředí dostávají výkony herců, kteří odvádí výrazný kus práce a tvoří sehraný tým. A právě na jejich přednesech je celý film postavený, nebýt tohoto ansámblu, za moc by nestál. Takhle se Netflixu podařilo vytvořit další zajímavé, a především myšlenkově významné dílo.
Doprava, doleva, dopředu, dozadu…
Jé, to je ale krásný dort!
Nekoukej se na mě, nemám tričko.
Kluci z party / The Boys in the Band
V závěru jsou Kluci z party povedenou a kvalitně zpracovanou podívanou. Po produkční a filmařské stránce snímku nelze mnoho vytýkat, snad je trochu pomalejší děj koncentrovaný především na dialogy. Díky těm se však do popředí dostávají výkony herců, kteří odvádí výrazný kus práce a tvoří sehraný tým. A právě na jejich přednesech je celý film postavený, nebýt tohoto ansámblu, za moc by nestál. Takhle se Netflixu podařilo vytvořit další zajímavé, a především myšlenkově významné dílo.
- Hodnocení