Recenze Smečka: Tomáš Polenský ve svém celovečerním debutu představuje jeden z mála teenagerovských filmů v ČR a nabízí zajímavý pohled na šikanu

Hokej je tvrdý sport.
 
 
To ví snad každý, ať už je fanouškem nebo ne. Líp, než kdokoliv jiný to však ví David. Ten se s rodiči právě přestěhoval do nového města, kde má také nastoupit do hokejového družstva Vlků jako brankář. O post brankářské jedničky se však musí utkat s neurvalým Mikym. Napjatou situaci a pozici nováčka mu neusnadňují ani jeho noví spoluhráči. Nejprve vše začíná nevinnými žerty, jenže ty se postupem času stupňují v ošklivou psychickou i fyzickou šikanu, až jednou vše překročí veškeré meze…

Podle slov Polenského jde o to, divákům ukázat tu špatnou stranu šikany a jak by neměla být řešena.Tak zní ve zkratce děj k celovečernímu debutu režiséra a scenáristy Tomáše Polanského. Ten nabízí především silný a poutavý příběh s důležitou myšlenkou. Tematicky tak nejde pouze o tzv. teen film z hokejového prostředí, hlavním předmětem je tu prepubescentní šikana. A s tím se dokážou ztotožnit téměř všichni. Skoro každý byl na jedné ze stran, buď jako šikanovaný nebo šikanující. Smečka se snaží ukázat podstatnost tohoto problému a jeho řešení, i když částečně poněkud nemotorným způsobem. Podle slov Polenského jde o to, divákům ukázat tu špatnou stranu šikany a jak by neměla být řešena. Ze samotného snímku však toto není úplně jednoznačné.

To však nemění nic na tom, že snímek určitě zaujme mladistvé, kteří jsou jeho cílovým publikem. Krom výše zmíněné důležité pointy, je pak totiž také poměrně svěží a má spád. Většinu času se nenudí ani dospělejší divák. Navíc Smečka neobsahuje běžná klišé a otřepané fráze ani nepůsobí nijak křečovitě, jako většina žánrově podobných děl, a to je příjemná změna.

Kvalitnímu vyznění z velké části pomáhá i talentované herecké i neherecké obsazení. Polenský totiž promíchal herce s opravdovými mladými hokejisty. Tím některé postavy, jako třeba jeden ze spoluhráčů Bob v podání Miloše Luboše, působí mnohem autentičtěji. Dvě hlavní hvězdy jsou však Tomáš Dalecký a Tomáš Mrvík. Oba Tomášové odvádí kvalitní a velký kus práce. Dalecký coby David na sobě úspěšně nese celý děj a projevuje se jako schopný herec. Mrvík je mu pak dobrou oporou, a jako jeho protivník Miky má s Daleckým dobrou chemii na plátně. Za zmínku pak stojí Jiří Vyorálek coby Davidův otec, který podává velmi výrazný výkon v roli autoritativního otce. V malém cameu se zde pak také objevuje i Dominik Hašek, ale to spíš jen pro zajímavost.

Avšak zajímavé je i samotné prostředí, kde se snímek odehrává. Polenský a spol. totiž hokejové zápasy a tréninky natáčeli na skutečném hokejovém stadionu zlínského klubu Beranů. Díky tomu je příběh realističtější. S tím souvisí i velmi kvalitně odvedená práce kameramana, který zručně sleduje veškeré pohyby postav na ledě.

Smečka kvalitní podívaná, na které se podepsala dobře odvedená filmařská práce. Scénář dostatečně zaujme, a to především své cílové publikum, což je pointou. Ano, dalo by se mu vytýkat pár faktografických chyb a nesmyslů (například to, že David má dlouhodobou přítelkyni, přes to, že se do města teprve přistěhoval, nebo nepochopitelný fakt, že si postavy zjevně dopisují veřejně přes Twitter). I přes to je však Smečka svěží snímek, s navíc silným hereckým obsazení, která i přes své nejasné vyznění ohledně šikany, v zásadě nese podstatnou myšlenku.
 

Nešahejte na mě!

Psst! Kolik je 2+2?

A takhle se vidím ze všech úhlů.