Recenze: The Prom je oddychový muzikál s pozitivním poselstvím, kterému však chybí určitý náboj
Maturitní ples pro všechny.
Tak zní heslo The Prom, nového muzikálu z dílny Netflixu, které vzniklo ve spolupráci s režisérem a scenáristou Ryanem Murphym (Glee, American Horror Story). Sledujeme zde příběh mladé Emmy, která je lesba a její škola jí kvůli tomu nechce pustit na maturitní ples s ostatními spolužáky. Díky tomuto konfliktu se ples nakonec ruší. To se dozvídá čtveřice zchátralých broadwayských hvězd, která si potřebuje zlepšit reputaci. A tak se vydávají do zapadákova pomoct Emmě a pokusit se přesvědčit ostatní, že maturitní ples by měl být pro všechny bez ohledu na barvu pleti či sexuální orientaci.
Jedná se o filmovou adaptaci úspěšného broadwayského muzikálu. A je to dost znát. Je patrné, proč se tomuto dílu dařilo na divadelním jevišti, avšak právě kvůli tomu jeho filmové zpracování cosi postrádá. Zkrátka ne všechny prvky jdou tak dobře převést na velké plátno.
Většina děje je vyprávěna skrze písně. Většina děje je totiž vyprávěna skrze písně. Hudební čísla jsou sice pompézní a kvalitně provedená, ale je jich opravdu dost a neustálý zpěv začne být po nějaké době nekonečný. Nepomáhá ani fakt, že The Prom má přes dvě hodiny dlouhou stopáž a občas se až moc vleče, i díky písním. Ty ne, že by nebavily, ale zkrátka je jich opravdu hodně a na jejich úkor je trochu ochuzen celkový příběh. V divadle neustálé zpívání nevadí, ale ve filmu by neuškodilo trochu více dialogu.
To však nic nemění na tom, že samotné hudební prvky jsou povedené a jejich zpracování v zásadě nic nechybí. I herci a herečky podávají v tomto ohledu kvalitní výkony, z kterých je navíc znát, že si to celé náramně užívají. Tuto svou zjevně pozitivní náladu pak úspěšně přenáší z plátna na diváka. Za vyzdvihnutí pak jistě stojí čísla jako Tonight Belongs To You, It’s Time To Dance, Zazz, Love Thy Neighbor či Unruly Heart.
A v poslední zmíněné baladě září Jo Ellen Pellman, coby hlavní hrdinka Emma. Zde se poprvé projevuje síla jejího výkonu. Jinak však Pellman není příliš oslnivá, většinu času je tato sympatická herečka pouze v jedné poloze a je téměř neustále nesmírně sluníčková. Pellman sice neodvádí vyloženě špatnou práci, ale zkrátka jí cosi chybí, a díky tomu není dostatečně přesvědčivá.
Její kolegové jsou na tom však o dost lépe. Za zmínku jistě stojí Meryl Streep, která je zde k nepoznání a jako chameleon se převtělila do nové role. Navíc vše přednáší s lehkostí sobě vlastní a celkově odvádí solidní výkon. Trochu upozaděná je pak bohužel Nicole Kidman. Té se, kromě jedné sólové písně, nedostává mnoho prostoru, což je škoda. Její postava si to však vyžaduje, a Kidman i přes to z toho mála vytěžuje znatelně moc. Velmi výrazný je tu pak i James Corden, který se však až příliš snaží a v některých momentech tlačí moc na pilu. V neposlední řadě je tu pak Kerry Washington coby zastupitelka rodičovského výboru a matka jedné ze studentek, která představuje velkého padoucha. Washington ve svém výkonu ztělesnila vše, co je špatně s lidmi nenávidícími LGBT+ komunitu.
On celý snímek dobře zobrazuje tuto ošemetnou tématiku a její realitu. Jedince, kteří jsou proti LGBT+ zde z duše nenávidíme, tak silné je jejich vyobrazení. V tomto ohledu má The Prom opravdu pozitivní poslání, které ho vyzdvihuje do mírného nadprůměru.
Pomáhá mu i celá jeho teatrální stránka, a především pak kostýmy a vyzdobení scény. Vizuálně jde zkrátka o výrazné barevné a třpytivé dílo. V tomto ohledu si s ním tvůrci bezesporu dobře pohráli, a vyplatilo se jim to.
The Prom je pompézní a na první pohled velkolepá podívaná, které však chybí jakýsi větší drive. I herci, kteří vesměs podávají solidní výkony, cosi postrádají a často působí trochu unyle. Celé to však vyzdvihují propracovaná hudební čísla, která většinu času baví a jsou hravá. Největším tahákem je však pozitivní myšlenka, která si zkrátka zasluhuje podporu.
Pojedeme na výlet!
A teď zvednou ruce všichni, co jsou opilí!
Viděla jsi někdy Moulin Rouge?
The Prom
The Prom je pompézní a na první pohled velkolepá podívaná, které však chybí jakýsi větší drive. I herci, kteří vesměs podávají solidní výkony, cosi postrádají a často působí trochu unyle. Celé to však vyzdvihují propracovaná hudební čísla, která většinu času baví a jsou hravá. Největším tahákem je však pozitivní myšlenka, která si zkrátka zasluhuje podporu.
- Hodnocení