Recenze ‘Ohana: Rodina je poklad: Dobrodružství na způsob Indiana Jonese neurazí ani dospělé diváky

Peníze člověk vždy nějak vydělá, ale rodinu si za nic na světě nekoupí.

Největší vášní dvanáctileté Pili je řešení záhad, proto se ve volném čase nejraději věnuje geocachingu. Nečekaně musí společně s matkou a bratrem Ioanem opustit Brooklyn a strávit léto u dědečka na havajském ostrově O’ahu. Pilli a Ioan nemají ke svému rodišti žádný zvláštní vztah. Po příjezdu najde dívka starý deník, který vede k dávno ztracenému pirátskému pokladu.

Hlavním motivem je především opětovné sblížení rodiny a dětí s havajskou kulturou. Zvláště věrohodně je vykreslen vztah Pili a Ioana. Pokud máte sourozence, tak víte, o čem je řeč. Někdy byste je nejraději uškrtili, ale zároveň je bezmezně zbožňujete. Ačkoliv jste zrovna rozhádaní, když jde do tuhého, opět se přirozeně sjednotíte. Stejně tak musí dát vztah do pořádku i matka se svým otcem. Právě vazby v rodině jsou nejsilnějším tématem celého snímku.

Dobrodružnou atmosféru navíc zaručeně navodí lov pokladů.Dobrodružnou atmosféru navíc zaručeně navodí lov pokladů. Důkazem může být populární série o Indianu Jonesovi nebo počítačová hrdinka Lara Croft, která si vysloužila i filmové zpracování. Jen v tomto případě je hon méně drsný než obvykle, protože je určen především pro mladší diváky. Lovci zažívají klasické součásti takové vzrušující výpravy – naráží například na strašlivé kostlivce, propadají se do země, musí překonat rozpadající se most přes lávu („Zem je teď doopravdy žhavá láva?!“) a vyřešit, jak funguje kladkostroj.

Ovšem důraz není dáván pouze na slávu a bohatství po získání pokladu, čímž se liší od mnoha žánrově podobných snímků. Pokouší se nést i hlubší poselství – děti se musí rozhodnout, co je správné. Peníze totiž nejsou více než rodina nebo některé kulturní tradice, třebaže si to dost lidí na světě v současnosti myslí.

Kvůli primárnímu zaměření na mladší věkovou skupinu se příběh nese v odlehčeném duchu. Neřeší se tragický osud pirátů či potencionální nebezpečí během cesty. Nejvíce zábavné jsou pak pasáže, ve kterých Pili a ostatní převyprávějí dobrodružství pirátů vlastními slovy – tedy moderním jazykem. Relativně dobře fungují i jednoduché vtípky, například ty kolem příliš tlustého kocoura nebo jeho zrzavého majitele.

Na konci vyvstává otázka, jakým směrem se vyprávění bude vyvíjet – zda se bude držet reality, či zvolí raději mystickou cestu. Jelikož je ale po celou dobu protkáno havajskými mýty a pověstmi, odpověď se sama nabízí. Když se nakonec objeví duše chránící poklad, jejichž příchod doprovází rytmické bubnování a modré plameny, vyvolá to příjemně děsivý prožitek. Tvůrcům se zkrátka podařilo využít nastřádané očekávání.

Film je určen především pro děti a dospívající, což určuje styl vyprávění, humor a vlastně i všechno ostatní, nicméně dokáže potěšit i dospělé. I v nich dokáže zažehnout alespoň malou jiskřičku bažící po velkém dobrodružství, stejně jako v dětství. S námětem odcizení v rodině se určitě dokáže ztotožnit nejeden divák. Na exotické prostředí havajského ostrova se navíc velmi pěkně kouká. Někoho může možná zklamat nadpřirozeno v závěru, i když jsou tyto scény poměrně působivě natočené. Občas může celá výprava působit povrchně, jelikož tvůrci k ní ochotně dodali všechna žánrová klišé. V rámci dané kategorie se jedná o vcelku povedené dílo, které ale nemusí sednout úplně každému.

„Ehm, tak kdo chce jít první?“

„Co se tam dál píše? Jak dopadla ta pirátská vzpoura?“

Jdeme na to! Rozluštíme záhady, získáme poklad a splatíme všechny dědečkovy dluhy.