Recenze: Vymazaný kluk je obstojným dramatem o homosexuálním mladíkovi, který podstupuje terapii v naději možné změny své sexuální orientace

Podaří se změnit orientaci dospívajícího Jareda? 

Vymazaný kluk vypráví příběh inspirovaný skutečnou událostí o mladíkovi jménem Jared (Lucas Hedges). Jared se po delším podezření ze strany svých rodičů jednoho dne přizná k tomu, že je homosexuál. Oba rodiče jsou silně věřící a rozhodnou se zajistit Jaredovi terapeutický program, který se snaží převychovat homosexuální chlapce a dívky k tomu, aby byli heterosexuální. Jared nechce své rodiče zklamat, a tak do programu nastoupí. Brzy na něj ovšem začne doléhat poněkud extrémní přístup vedení tohoto programu, což řadu věcí zkomplikuje.

Na snímku vyniká především nabité herecké obsazení ve vedlejších rolích.Na snímku vyniká především nabité herecké obsazení ve vedlejších rolích. Jaredovi rodiče totiž ztvárňují Russell Crowe s Nicole Kidman a role vedoucího terapeuta se ujal Joel Edgerton, který je zároveň režisérem tohoto filmu. Vedle skvělých herců, kterým jejich role velmi sednou, má výsledný produkt také dobrou atmosféru, zejména díky vhodně zvolené hudbě a práci s kamerou, kdy jsou často využívány dlouhé záběry, které dané momenty ještě více prohlubují. Všechny zmíněné prvky tak dokážou během stopáže několikrát pořádně rozvířit emoce.

Síla samotného příběhu tkví pak samozřejmě v tom, že je snímek podle skutečné události. Těžko však v tomto případě soudit, na kolik autentický výsledek doopravdy je. Určité pochybnosti v přesném zachycení příběhu se týkají především konkrétních scén, ve kterých se situace velmi vyhrotí, často až nad očekávání diváka. Ať už jsou některé z těchto momentů autentické, či nikoli, tak jako tak působí poněkud zvláštně a v porovnání se zbytkem filmu je v těchto místech znát určitá nevyváženost.

Tato nevyváženost je patrná i v tom, že u některých momentů trávíme poměrně hodně času a není to zcela nutné, naopak jiné momenty, ve kterých by stálo za to se pozastavit ještě o trochu déle, tady zase tolik prostoru nemají. Za jisté negativum bychom mohli též označit velkou předvídatelnost celého závěru, který lze dobře odhadnout již na začátku a nějaké velké překvapení tedy na samém konci stopáže spíše nečekejte.

S výše uvedenými výtkami ale bezpochyby souvisí určitá specifičnost daného žánru a konkrétního tématu filmu. Pochopitelně nejde o zcela snadnou podívanou a s emočně vypjatými momenty se musí počítat, přestože jsou určité momenty poněkud více vypjaté, než by mohl někdo zprvu čekat. Pokud jsou ale podobné snímky vaše parketa, pak pro vás zmíněná negativa zřejmě nijak zásadní nebudou.

Vymazaný kluk funguje po mnoha stránkách jako velice zdařilé drama, kterému pomáhá zajímavá zápletka, kvalitní herecké obsazení a také práce s dlouhými záběry spolu s vhodně zvolenou hudbou, což dokáže dohromady velmi zintenzivnit určité momenty. Na druhé straně ale můžeme nalézt jistou nevyváženost jednak v tom, na které momenty se film zaměřuje více a na které naopak méně, a také v určité hranici, kdy zničehonic dostaneme poměrně drsnou scénu, která nepůsobí zcela organicky se zbytkem snímku. Zároveň je poměrně jednoduché již na začátku odhadnout, jak přibližně celá zápletka dopadne. Pokud ale víte, do čeho jdete a podobná témata vás zajímají, mohl by se vám film v celku líbit.

„Tak schválně, kdo dřív uhne pohledem…“

Pro rodiče nebude smíření se s orientací jejich syna zrovna jednoduché. 

Metody vedení terapeutického programu jsou v tomto případě spojeny také s náboženstvím.