Recenze První kráva: Skromný způsob vypravování některé diváky nadchne, ale jiné naopak odradí

„Pták hnízdo, pavouk síť, člověk přátelství.“

Předlohou je kniha The Half-Life z roku 2004 od amerického spisovatele Jonathana Raymonda. Za režií a úpravou do filmové podoby stojí nezávislá filmařka Kelly Reichardt. Tito dva si již vyzkoušeli spolupráci na vícero snímcích – například Stará radost (2006), Wendy a Lucy (2008) a Zkratkou v Oregonu (2010).

Samotářský kuchař s přezdívkou Cookie se při putování Oregonem se skupinou lovců kožešin seznámí za zvláštních podmínek s Číňanem King-Luem. Když se setkají znovu, postupně se spřátelí a rozjedou byznys se smaženými koblížky. Tajemství jejich úspěchu tkví v jedné tajné ingredienci – mléce. Kvůli tomu musí chodit v noci dojit první krávu v širokém okolí, kterou sem přivezl bohatý Angličan. Situace se poněkud zkomplikuje, když si i on oblíbí jejich sladkou pochoutku.

Ukazuje se kontrast mezi drsným prostředím na americkém severozápadě na počátku devatenáctého století a křehkostí některých jedinců a obecně vztahů mezi lidmi.Ukazuje se kontrast mezi drsným prostředím na americkém severozápadě na počátku devatenáctého století a křehkostí některých jedinců a obecně vztahů mezi lidmi. Protože lidé jsou vlastně dost zranitelní (ať už fyzicky, či psychicky). Jen se musí alespoň navenek přizpůsobit svému okolí, aby přežili.

Největší pozornost se potom soustředí právě na pozvolna vznikající přátelství mezi Cookiem a King-Luem. Přestože ani jeden z nich není úplně mluvný, dokážou si k sobě najít cestu. Dost scén se odehrává za úplného ticha a velkou roli hrají gesta a činy. Každý z nich má vlastní sny – Cookie rád vaří a peče a chtěl by si jednou otevřít nějaký podnik, zatímco King-Lu chce zkrátka získat dobré živobytí. Když uvidí příležitost v podobě Cookieho kuchařského talentu a mezery na trhu, ihned se jí chopí.

Jelikož jde tvůrcům hlavně o vykreslení jejich vztahu, je tomu přizpůsoben i způsob vyprávění. Nečekejte žádné velké drama nebo akci. Příběh se odehrává spíše v poklidném tempu a v komorním prostředí. Nechce sdělit za každou cenu velké množství informací, ale jde více do hloubky. Na první pohled diváka také dost zarazí nezvyklý obrazový formát (konkrétně 4:3), který je v protikladu s klasickou tradicí westernů.

Bezpochyby nejlepší výkon podává americký herec John Magaro jako Cookie. Zprvu působí jeho postava velmi zvláštním dojmem. Člověk tak úplně neví, zda mu má věřit onu roztomilou plachost. Jedna z nejlepších scén je potom ta, když poprvé dojí krávu. Přistupuje k ní s takovou zdvořilostí a vlídností, že to diváka prostě musí dojmout a rozesmát zároveň. „Takovou návštěvu jste takhle pozdě večer už nečekala, že?“ říká jí při jejich prvním setkání.

Důležitý je zde také vztah k přírodě, která byla v Americe tehdy člověkem téměř nedotčená. V očích nově příchozích to měla být země plná rovných příležitostí. Jenže při sledování se prostřednictvím hlavních hrdinů přesvědčíme o tom, že to tak není. Současně nás film přiměje k zamyšlení se nad fungováním kapitalistické společnosti.

První kráva vypráví o věrném přátelství dvou rozdílných mužů. Tomu odpovídá i forma zpracování – děj se odvíjí v pomalém tempu, dává se důraz na detaily a tvůrci se snaží jít do hloubky tohoto jejich „malého příběhu“. Nutno ovšem podotknout, že řadového diváka, který je zvyklý na pompéznost a akci, tento skromný, ale nečekaně upřímný způsob vypravování pravděpodobně zase tolik neuchvátí. Kolikrát může působit až zdlouhavě a nudně. Pokud se však rozhodnete mu naslouchat, navodí vám zvláštní kombinaci melancholie a dojetí.

Kdo by to byl řekl, že tehdy jedna kráva způsobí takové pozdvižení?

„Na tohle místo se historie ještě nedostala.“

„Ten koblížek chutná jako Anglie! Z čeho jste ho dělali?“