Recenze: Temný dům si zlověstně pohraje s divákovou myslí. V základech ho však potopí scénář

V temném domě si nemůžete být ničím jistí. Ani sami sebou. 

Režisér David Bruckner se opět pustil do probádávání možností hororového žánru. Po snímcích The Ritual nebo Southbound se však tentokrát soustředí spíše na zlo, které číhá tam, kde je člověk nejzranitelnější. Uvnitř vlastního, na oko bezpečného domova.

Otřesená Beth (Rebecca Hall) se po smrti manžela Owena rozhodne zůstat v domě u jezera, který muž takřka vlastníma rukama postavil a v němž společně žili. O tom, jestli to bylo soužití spokojené, ale může divák s každou uplynulou minutou pochybovat víc a víc. Záhadné sny, nevysvětlitelné jevy nebo manželova nejasná minulost se pro Beth stanou posedlostí. Navzdory všemu se rozhodne, že tato tajemství odhalí. Může ji to však stát všechno.

V mnoha ohledech je Brucknerův Temný dům velmi povedený. Daří se mu v nitru vyvolat iracionální, tísnivé pocity a atakovat diváckou psychiku. Kamera snímá z různých úhlů pohledu, neodhaluje věci hned a pečlivě si vybírá, jaké obrazy, ve které momenty odhalí, čímž napomáhá budovat napětí.

Dřevěný dům u jezera může sice na první pohled působit jako mnohokrát omílané žánrové klišé, tvůrci ale zvládají pracovat s nezvyklými úhly nebo barevností, a tím podívanou ozvláštňují.Co se Brucknerovi povedlo je rovněž výběr lokace. Dřevěný dům u jezera může sice na první pohled působit jako mnohokrát omílané žánrové klišé, tvůrci ale zvládají pracovat s nezvyklými úhly nebo barevností, a tím podívanou ozvláštňují. Atmosféře psychologicky laděného hororu svědčí i obsazení Rebeccy Hall do hlavní role. Beth v jejím podání působí skutečně jako psychicky rozhozená, nestabilní žena, která se zoufale snaží přijít na to, proč si její milovaný vzal z ničeho nic život.

Co však slibný námět kazí je scénář, který má nejenže výrazné mezery, ale působí poměrně amatérsky. Scenáristé Ben Collins a Luke Piotrowski dávají dohromady příběh, který sice slibně začne, ale ke konci je příliš přitažený za vlasy. Tento nedostatek fatálně poškodí jinak poutavou podívanou – a to je škoda. Z řemeslného hlediska totiž Bruckner odvádí dobrou práci, tentokrát ozvláštněnou „vnitřními hlasy“ a záhadnou, zlomyslnou entitou.

  Jaké tajemství Beth odhalí?