Rozhovor: Vladimír Skórka o natáčení seriálu Lajna a jeho premiérové třetí sérii

„Musíte točit většinou v noci, protože přes den vám halu nepronajmou.“

Úspěšný internetový seriál z hokejového prostředí Lajna pokračuje. Jeho fanoušci mohou aktuálně sledovat třetí premiérovou sérii, a to na Televizi seznam každé pondělí od 20:30 a na videoportále Stream.cz. Hokejový kouč Luboš Hrouzek v podání Jiřího Langmajera se opět s ničím a nikým nepáře. O tom, jak probíhalo natáčení, zda herci potřebovali dabléra a jestli se dočkáme i řady čtvrté, jsme si popovídali s režisérem Vladimírem Skórkou.

Červený koberec: Seriál Lajna se poprvé divákům představil v roce 2017, měl jste již při čtení scénáře a po natočení prvního dílu předtuchu, jak moc úspěšný bude?

Vladimír Skórka: Myslím, že to nemohl tušit nikdo. Možná producent Dan Strejc, který mě s ní tehdy oslovil a byl u zrodu projektu, možná mohl něco tušit, ale myslím že ani on si nemyslel, jak moc si ji lidi zamilují, a hlavně že do jisté míry změní pohled na internetové seriály. Spoustu lidí i herců tehdy tomu dalo maximum, co umělo a ono to nakonec vyšlo. Já dodnes žasnu a vážím si toho, že to ke mně přišlo.

Červený koberec: Jaký vztah máte, Vy osobně, k hokeji?

Vladimír Skórka: Na ligové úrovni nevalný. Ale jako v každém z mé generace zanechalo hluboký dojem vítězství v Naganu. Dodnes si vzpomínám, jak jsem zápas s Kanadou odkoukal s mámou, která odmítla jít jako zaměstnanec do práce, což byla tehdy v té době velká rebelie. A ten „hajp“, to jak jsme to tehdy nandali zbytku hokejového světa, ve mně zůstalo dodnes. Já osobně mám zkušenost s vrcholovým sportem – dělal jsem 8 let závodní plavání, takže jsem trávil až 4 hodiny denně v bazénu, podobně jako hokejisti jsem stával v 5:05 a v 6:00 skákal do bazénu, abych stihl na 8:00 školu. Dřina a rutina. Trénovali nás trenéři, které jsme sice měli moc rádi, ale když jsme je naštvali, tak nás přetáhli gumovou pantoflí po zadku, až se nám plavecké brýle nalili slzami, takže si dodnes pamatuju ten drsný trenérský dril, což jsem se snažil přenést do Hrouzkovy kabiny.

Červený koberec: I když se jedná o komediální seriál, ústřední roli v ději hraje hokej. Co jste musel udělat pro to, aby výsledné sportovní scény vypadaly co nejvěrohodněji?

Vladimír Skórka: Je to náročné. Někteří herci, jako Vašek Neužil, nebo Marek Dastlík uměli slušně bruslit a někteří jako Josef Kaluža se skoro neudrželi na bruslích. Ale i když třeba skvěle bruslili a uměli slušně vystřelit na bránu, tak se to nedá s profesionálním hokejem srovnat. Museli jsme najmout profesionální hráče z první ligy, kteří nám dělali dabléry a pro sebe jsem měl trenéra – konzultanta, se kterým jsem řešil situace na ledě, abychom se dokázali trochu přiblížit reálnému hokeji.

Červený koberec: Co je na natáčení komediálního seriálu z hokejového prostředí nejtěžší?

Vladimír Skórka: Natáčet zápasy, kombinovat herce s dabléry. Musíte točit většinou v noci, protože přes den vám halu nepronajmou a na všechno je minimum času. Potřebujete skvělý štáb, který má výdrž a kameramany, o které se můžete opřít. Což jsem naštěstí měl.

Červený koberec: Hokejový kouč Luboš Hrouzek si s nikým a ničím nebere servítky a v podání Jiřího Langmajera se stal legendou. Musel jste Langmajera během natáčení spíše motivovat k ostřejšímu projevu nebo naopak umírňovat?

Vladimír Skórka: Jirka je jednak velký profesionál a do těchto projektů dává navíc kus srdce. Vždy je připravený na 110 %. Ohledně postavy Hrouzka jsme se před natáčením mnohokrát scházeli. Dokonce abychom mohli intenzivně pracovat, jsem přespával u Jirky doma. Tím důkladným nastudováním postavy se stalo to, že postavu oba vnímáme stejně. Když si pak na place přece jenom něco vymyslím, Jirka mi vždy bez výjimky vyjde vstříc a vyzkouší, co po něm požaduju. Je to velká radost, pracovat s takovým hercem. Ve druhé a třetí sérii pak přibyli další výjimeční herci jako Vašek Neužil, Marek Dastlík, Michal Suchánek, nebo Michal Isteník.

Červený koberec: Na herce, a především na Jiřího Langmajera, byl kladen poměrně náročný úkol, a to pronést složité, vtipné a ostré repliky v rychlém sledu. Kolikrát jste museli opakovat ty nejsložitější z nich?

Vladimír Skórka: Vždy se scény opakují několikrát. Nejde o to, že by třeba herec udělal vyloženě chybu, ale situace se brousí, hledají se správné pauzy a načasování vtipů. Běžně se jedou 3–5 jetí, ale to není jen tím, že by vtipy byly složité.

Červený koberec: Scénárista Petr Kolečko napsal pro postavy z Lajny mnoho vtipných hlášek. Některé z nich mezi fanoušky již zlidověly. Máte nějakou oblíbenou?

Vladimír Skórka: Z první série to bude jednoznačně: „Jaká asi může být cesta do Havířova?“, což bude možná tím, že jsem se v Havířově narodil :-) Z nové série pak „K tomu rozpadu federace, byl přece nějakej hokejovej důvod.“ … tu druhou mám rád, protože to je taková chytrá Kolečkova hláška – je urážlivá, ale má absurdní přesah – ukazuje, že Hrouzek má svůj osobní absurdní hokejový svět, kdy dává za vinu rozpad Československé federace hokeji.

Červený koberec: Luboše (Jiří Langmajer) a Denisu (Hana Vagnerová) na konci druhé řady opouštíme ve chvíli, kdy se jim narodí dvojčata Luboš a Karel a Karel Hrouzek (Stanislav Šárský) prakticky vstane z mrtvých. Co na oblíbené hrdiny čeká ve třetí sérii?

Vladimír Skórka: Cesta na Slovensko. To je myslím vše, co je potřeba k tomu říci.

Červený koberec: Bude pokračování Lajny v něčem nové?

Vladimír Skórka: Myslím že v tom hlavním nápadu. Že Hrouzek odejde do dost odlišného a neočekávaného prostředí, ve kterém čelí novým výzvám.

Červený koberec: Třetí série Lajny je nyní opravdu čerstvou novinkou. Zvažujete ale, že byste se pustil do Lajny 4?

Vladimír Skórka: To v tuto chvíli neplánuju. Jsem vyčerpaný z třetí série.