Recenze – Spider-Man: Bez domova je milostný dopis titulnímu hrdinovi, který servíruje fanouškům zaslouženou nabitou podívanou

Paralelní světy se propojují.

Spider-Man: Bez domova, třetí pokračování úspěšné marvelovské série, se konečně, po několika covidových odkladech, přiřítilo do kin a je to vskutku něco. Tvůrci si pro fanoušky připravili zaslouženou nabitou podívanou, která rozhodně nezklame ani ty nejzatvrzelejší příznivce. Režisér John Watts a scenáristé Chris McKenna a Erik Sommers přivádějí k životu všechny nejbujnější nápady, jaké si jen příznivci pavoučího muže mohli vysnít. Zkrátka nový Spider-Man přináší přesně to, co jsme od něj všichni očekávali, a možná i, v některých ohledech, ještě mnohem více.

Příběh zde vlastně slouží jako takový dlouho-očekávaný payback, neboť se tu střetávají tři spidermanovské vesmíry: ten MCU, Sama Raimiho i Amazing Spider-Mana. A tyto světy zde kulminují v půvabném a smysluplném vyprávění, které nestrádá díky převelkému počtu postav, čehož se mohli mnozí obávat, ale k tomu ještě později.

Nejdříve něco krátce k ději. Ten přímo navazuje na události posledního snímku, Daleko od domova, kdy je na jeho konci odhalena Spider-Manova identita. A Peter Parker i jeho nejbližší se rázem ocitají ve středu veřejné pozornosti a v ohrožení. Ve snaze napravit tuto nepříjemnou situaci, se Peter Parker vydává za Doctorem Strangem, aby vyčaroval kouzlo, které by všem pomohlo zapomenout, že je Spider-Manem. Jenže v průběhu toho se cosi zvrtne a do světa MCU začnou proudit záporáci z paralelních spidermanovských světů. A tak se Peter musí utkat s padouchy, jako jsou Doc Ock, Green Goblin či třeba Electro a napravit celou situaci.

Měli jasnou vizi a tu už od počátku splnili.A právě s těmito zmíněnými navrátivšími se antagonisty souvisí ono velké množství postav, které Watts a spol. s přehledem zvládají. A fanoušci, kteří se na ně těší už od prvních drbů, jež se o tomto snímku objevily, nebudou zklamáni. Tvůrci totiž ve všech ohledech přinášejí přesně to, co od počátku avizovali: barevnou nostalgickou smršť návratů oblíbených postav, z nichž každé se dostává dostatek prostoru. Nikdo nestrádá na úkor nikoho jiného, všichni mají svůj strukturovaný character arc, a je jím věnované přesné množství času (ani příliš málo, ani přehnaně moc), prostě tak akorát, jak to má být. Watts a spol. toto opravdu povedeně vybalancovali a je znát, že věděli, co dělají. Měli jasnou vizi a tu už od počátku splnili.

To potvrzuje i samotný příběh, kdy jsou diváci vtáhnuti do děje už nadupaným a svižným úvodem. Navíc po scénáristické stránce splní tento snímek snad většinu diváckých očekávání: návraty starých známých postav, spoustu nostalgie, epické momenty při vstupu daných aktérů na scénu a humorné meta rozhovory mezi jednotlivými osobami, jaké si mohli fanoušci jen vysnít. Pobaví i četné narážky na předešlé spidermanovské iterace, ze kterých je znát, že McKenna a Sommers psali tento příběh s láskou, díky čemuž vytvořili dokonalý milostný dopis titulními pavoučímu hrdinovi. Jediným minusem zde může být občas mírně křečovitý humor, jako např. posmívání se na účet přezdívky Doc Ocka, takové momenty si tvůrci mohli skutečně odpustit.

A s návraty se pojí i bohaté herecké obsazení. Tvůrci zde rozhodně neotáleli. Samozřejmě, hlavní hvězdou je zde Tom Holland v roli titulního Spider-Mana, který zde podává jeden ze svých nejsilnějších výkonů, zejména pak v klíčové poslední třetině. Jeho Peteru Parkerovi se zde pak dostává i důležitého vývoje postavy, za který vděčí i kvalitnímu scénáři. Vedle něj je pak, beze sporu, nejvýraznějším hráčem Willem Dafoe, který si svůj návrat do role Normana Osbourna/ Green Goblina vyloženě užívá. Dafoeův výkon je pohlazení pro duši, zejména pro jeho příznivce a milovníky této postavy, kteří budou více než spokojeni. Dafoe se vrací do starých Goblinovských kolejí s lehkostí sobě vlastní, díky čemuž máme pocit, jako bychom byli opět v roce 2002. Za zmínku pak stojí i Jacob Batalon, který předvádí jeden ze svých nejlepších a nejemocionálnějších výkonů dosud, či Marissa Tomei, jenž svým přednesem utvrzuje důležitost tety May ve spidermanovských příbězích.

Samozřejmě nedílnou součástí jakéhokoliv superhrdinského filmu jsou i vizuální efekty. Tady na první dobrou upoutá pozornost podivně omlazený Alfred Molina jako Doc Ock, který vypadá chvílemi mírně zvláštně. Trochu nepovedené jsou i některé docela okatě CGI přidané postavy, se kterými se pojí i pár ne příliš povedených efektů. Jinak jsou ale celkové vizuály velmi působivé, zvláště v závěrečné bitce, která je sice jako již vždy v MCU chaotickou smrští CGI a speciálních efektů, ale v jistém smyslu trochu vybočuje ze zmíněných zajetých kategorií. Právě skrze komplexní vizuály se v ní totiž demonstrují jednotlivé schopnosti postav, díky čemuž je každá z nich osobitá. Zaujme např. především nové zobrazení Electrových elektrických vlastností, díky čemuž vznikají obrazce jako vytržené z komiksů.

S tím se pojí i kostýmy, které (jako vždy) jako by vypadly z komiksů a fanoušci se zde mohou těšit i na pár novinek a upgradů. Kostyméři také skvěle převedli do MCU masky záporáků z paralelních spidermanovských příběhů, čímž jen podpořili celkovou nostalgii filmu.

V neposlední řadě pak také stojí za zmínku hudební doprovod, v němž Michael Giacchino skvěle kombinuje znělky všech tří filmových Spider-Manů. Klasické MCU skladby jsou zde okořeněny o úryvky z předešlých dvou spidermanovských světů. Navíc ústřední melodie každé z postav, zvláště při jejich prvotním vstupu na plátno, dodává na epické náladě podívané.

Spider-Man: Bez domova je zkrátka po všech stránkách velmi povedeným dílem, který potěší nejen (ale především) fanoušky tohoto oblíbeného marvelovského hrdiny. Pro ty si tvůrci připravili ucelený zážitek, který nabízí přesně to, co od něj diváci očekávají. Potěší především skvělá práce s postavami a propracovaný scénář, který úspěšně posouvá postavu Spider-Mana do další fáze jeho vývoje v MCU. Skvělé jsou i výkony herců, kteří ze sebe dávají opravdu vše, zvláště Holland a Dafoe. Najdou se zde sice malé nedostatky, jako místy trochu křečovitý humor či příliš okaté CGI, ale ty jsou zastřeny celkovou epičností této podívané, kterou rozhodně stojí za to vidět v kinech.

Co je to za mnou za divnou chobotnici?

Když vám Doctor Strange svou ránou doslova vyrazí dech.

Tahle superhrdinská přistání fakt nejsou dobrá na kolena.

95%

Spider-Man: Bez domova / Spider-Man: No Way Home

Spider-Man: Bez domova je zkrátka po všech stránkách velmi povedeným dílem, který potěší nejen (ale především) fanoušky tohoto oblíbeného marvelovského hrdiny. Pro ty si tvůrci připravili ucelený zážitek, který nabízí přesně to, co od něj diváci očekávají. Potěší především skvělá práce s postavami a propracovaný scénář, který úspěšně posouvá postavu Spider-Mana do další fáze jeho vývoje v MCU. Skvělé jsou i výkony herců, kteří ze sebe dávají opravdu vše, zvláště Holland a Dafoe. Najdou se zde sice malé nedostatky, jako místy trochu křečovitý humor či příliš okaté CGI, ale ty jsou zastřeny celkovou epičností této podívané, kterou rozhodně stojí za to vidět v kinech.

• Hodnocení