Recenze Matrix Resurrections: Legenda vstala z mrtvých. Ale stálo za to ji křísit?

Je libo červenou pilulku? 

Je tu čtvrtý Matrix. Film, který se snaží zkombinovat nostalgii a mladou krev. Může ještě tahle legenda nabídnout něco nového? Otázka je, zda fanoušci vůbec chtějí něco nového, když byli spokojení s tím starým. Takže, dá se na tento snímek dívat? Ano, ale… Vždy bude nějaké ale. 

Příběh funguje, protože ve světě, který není reálný, se dá vždycky vymyslet nějaká klička. Jenže už nám nezamotá hlavu tolik, jak bychom rádi. Jsou tu stále dobré akční scény? Ano, některé až překvapivě dobré. Ale že by byly ikonické a vepsaly se nám do paměti, to ne. Krom toho jsou často nepřehledné. Film hodně staví na tom, co známe, ovšem někomu tohle doslovné citování může být až proti srsti. Dostatečně pozorným divákům neunikne pár zajímavých dialogů nebo narážek, ať už na předchozí díly nebo přímo na naši realitu (třeba celkem bolestivý monolog o tom, proč se vůbec dělá pokračování… že by náhoda?).

Neo se vzhledem k okolnostem, které tu nemůžeme prozrazovat, pochopitelně nechová úplně tak, jak jsme zvyklí. Spíše se většinu času zmateně rozkoukává. Ano, vždy pochyboval, ale tady už často vypadá až příliš znavený životem. Tím pádem mu snadno konkuruje kdejaká vedlejší postava. Třeba ta, které propůjčil tvář Neil Patrick Harris nebo Jonathan Groff. Byť zezačátku třeba vypadají nenápadně či nudně, nebo že tu jsou jaksi jen do počtu, působení jejich šarmu postupně nabírá na obrátkách.   

Bohužel se nedočkáme všech známých a zbožňovaných herců… Jeden z legendárních představitelů měl příliš nabitý diář, s jiným už se kvůli vývoji postavy nepočítalo. Buďme rádi alespoň za Keanu Reevese a Carrie-Anne Moss, protože až jim bude šedesát (což je mimochodem brzy!), už by do pokračování třeba nešli. 

Předešlé díly působily mnohem kompaktněji, tady je spousta témat, do kterých bychom se rádi klidně ponořili hlouběji.Předešlé díly působily mnohem kompaktněji, tady je spousta témat, do kterých bychom se rádi klidně ponořili hlouběji, nebo bychom uvítali pár dalších detailů, ale máme smůlu. Tak, jako Neovi v životě schází Trinity, tady nám chybí druhá polovina sesterského tvůrčího dua, snímku se ujala jen Lana Wachowski. 

Jednou z dalších výtek asi bude, že Matrix byl vždycky svůj, zatímco Matrix Resurrections se snaží být moderní a uspokojivý v ohledech, které vyžaduje Hollywood, na což už je nejeden divák těžce alergický. Ať už je to péče o duševní zdraví nebo ženská emancipace. Naštěstí už v roce 1999 bylo obsazení různorodější než kompletně bělošské, takže v tomhle se žádné novinky nekonají. Předchozí díly však tolik vynikaly temnou a bezmocnou atmosférou, vše vypadalo bezvýchodně, kdežto tady jsou dokonce vtípky. Spíše máme dojem jako u superhrdinských filmů, že ono se to přece nakonec nějak povede. Ano, nějak je z toho další film. A aby se vám líbil, určitě k tomu budete potřebovat notnou dávku shovívavosti. Akce nejde ruku v ruce s příběhem, ale vítězí nad ním. Ne každému to však musí vadit. 

Pro fanoušky Matrixu přichází moment plný nervozity: na jednu stranu je tu nadšení, že se ještě jednou vydáme do světa Nea a Trinity. Na straně druhé panují oprávněné obavy, že budeme zklamaní a nebudeme si moct vzít modrou pilulku, abychom na tenhle film zapomněli. Uspokojit fanoušky kultu je nesmírně obtížné a kdo jiný by si na to měl troufnout, než Lana Wachowski? Matrix Resurrections dělá, co se dá, aby nás zabavil. Často se mu to i daří. Zda tohle pokračování ale bylo nutné, na to už si musí odpovědět každý sám. 

Je tohle zombie horor, nebo Matrix?

Zrcadlo, zrcadlo, prozraď mi, který svět je pravý?

I kdyby se tvůrci stavěli na hlavu, všem se nezavděčí.