Recenze: Něžný bar je jemné a sympatické drama ze života v čele s výborným Affleckem

Memoáry jednoho spisovatele.

Přesněji řečeno JR Moehringera. Adaptaci jeho úspěšné novely převádí na velké plátno z režisérského stolce George Clooney. Ve snímku sledujeme počátky a úsilí zmíněného ambiciózního spisovatele, který se snaží o naplnění svých romantických, životních i profesních ideálů. Jeho osobnímu růstů pak pomáhá plejáda místních postaviček, které už od útlého dětství potkává na stoličce v baru svého strýce Charlieho.

Clooney tak ve svém Něžném baru přináší melancholickou a jemnou podívanou plnou lidskosti, a právě díky tomu se nás jistým způsobem dotkne. Nejde sice o nic těžkého, a přesto je příběh svým způsobem silný a zanechá v divákovi hluboký dojem. Postavy jsou totiž velmi lidské a osobité a snadno se v nich najdeme.

Jeho vyprávění plyne velmi pozvolna, a i když se chvílemi může zdá možná až příliš statické, tak je v tom určitý šarm a k tónu celé podívané to zkrátka patří.Z velké části za to jistě může i způsob, jakým scenárista William Monahan adaptoval svojí stejnojmennou předlohu. Jeho vyprávění plyne velmi pozvolna, a i když se chvílemi může zdá možná až příliš statické, tak je v tom určitý šarm a k tónu celé podívané to zkrátka patří.

Ten je podtrhnut i prostředím, kde se vše odehrává a atmosféra 70. a 80. let, jenž je docílena i autentickými kostýmy a účesy postav. Působivé jsou pak i kulisy a vzhled titulního baru, který je propracovaný do největších detailů. Přeplněný regál s knihami v pozadí, starý výčep, cigarety a další zboží na poličkách či jeho celková estetika, jsou pro podívanou velmi důležité a utvářejí její náladu.

Ona zmíněná lokace je však to nejpodstatnější, zvláště pak scény odehrávající se v knihami přeplněném baru Dicken’s uprostřed Long Islandu, kde JR potkává nejrůznější charaktery, které jsou jeho klíčovou inspirací při pozdějším sepsání jeho memoárů. Je skrze ně ukázána lidská soudržnost, solidarita a krásná rozmanitost lidí. Tvůrci spolu s JR tak skrze ně vysílají světu pozitivní poselství, kterým je obestřena celá podívaná. 

Jádrem jsou však ony jednotlivé postavy, zvláště pak JR a jeho strýc Charlie, jejichž vztah je to, na čem leží celý příběh. A právě za něj vděčíme talentovanému hereckému obsazení. Jeden z nejvýraznějších a nejsilnějších výkonů podává bezesporu Ben Affleck v roli Charlieho, strýce titulního hrdiny. Affleck se do své role přímo převtěluje a do jisté míry mu pomáhá i poměrně věrohodné omlazení za pomocí technický efektů (a pravděpodobně i masky). Ale i bez toho je jeho přednes zkrátka velmi kvalitní a Affleck se zde zase jednou ukazuje jako schopný herec, který podává své repliky s lehkostí.

Za vyzdvihnutí pak stojí i mladičký Daniel Ranieri, pro kterého je role JR vůbec první velkou filmovou rolí. Ranieri si naprosto osvojuje každou scénu, ve které se nachází a z jeho charismatického přednesu je znát, že by před sebou mohl mít zářnou budoucnost. Do třetice se nedá opomenout ani Tye Sheridan, který zde ztvárňuje adolescentního a dospělejšího JR. A i když si není se svým mladším kolegou moc podobný (aspoň tu barvu očí mohli tvůrci trefit), tak odvádí velmi solidní práci a plynule navazuje na Ranieriho, čímž společně vytvářejí uceleně působící postavu.

Právě i díky těmto postavám a jejich představitelům je tak Něžný bar především příběhem ze života, nebo spíše životním příběhem. Ukazuje jeho stinné i světlé stránky. Na jedné straně tu máme nepřítomného otce pijana, podvádějící přítelkyni, matku léčící se s rakovinou, ale na straně druhé to vyvažuje matka vyléčená z rakoviny, děda beroucí vnuka na školní snídani pro otce a syny a silný vztah strýce a synovce.

Závěrem je Clooneyho nejnovější režisérský počin, spadající do knihovny Amazonu, velmi sympatickou a povedenou podívanou. Představuje nám tu lidský příběh se spoustou pozitivních a zajímavých myšlenek (např. že všichni máme štěstí, že vůbec existujeme). Celkovému zážitku pak pomáhá i silné herecké obsazení a kvalitně zpracované kulisy. A je sice pravda, že vyprávění zde není nijak přehnaně komplexní či akční a občas se trochu vleče, ale přesně touto svou jemnou melancholií si Clooneyho Něžný bar získá své diváky.

Jednoho dne ti povím, jak jsem cestoval zpátky do budoucnosti.

Prosím tě, bowling se nehraje tak, že házíš kouli do žlábku.

Tak, a teď si dáme jednoho panáka na mě!