Recenze Pes: Channing Tatum svým prvním režisérským počinem citlivě zpracoval válečné trauma i pouto mezi člověkem a psem

Hrdinství si vždy vybere svou cenu.

Herec Channing Tatum ušel celkem velký kus cesty od doby, kdy mu plandaly hiphoperské kalhoty ve filmu Step Up (2006). A tak se stalo, že se pustil i do svého prvního režisérského díla. Hlavní námět se inspiruje přímo jeho vlastní zkušeností. Společně se svým umírajícím psem vyrazil na několikadenní výlet za poslední zábavou. Příběh zasadil do konkrétního prostředí režisér Reid Carolin, který v minulosti pracoval na dokumentu o vojenských psovodech.

Mariňák Jackson Briggs musel kvůli zranění mozku odejít do výslužby a jeho vedoucí mu nechce povolit návrat do akce. Šance se mu naskytne, když ho požádají, aby během týdne dopravil autem fenku belgického ovčáka Lulu na pohřeb jejího bývalého pána z Oregonu do Arizony. Lulu i Briggs trpí posttraumatickou stresovou poruchou z válečné zóny, ačkoliv si to uvědomuje pouze jeden z nich (a on to není). Nerozvážný frajírek brzy zjistí, že to s tvrdohlavou fenkou nebude mít úplně jednoduché. Dokáže mu během chvilky nepozornosti zničit potahy v autě, jeho nadějné rande, a ještě k tomu mu utéct. I když je začíná tlačit čas, zažijí společně mnoho dobrodružství a postupně se stále více sbližují.

Snímek sází na jeden velmi osvědčený motiv – vztah člověka a psa.Snímek sází na jeden velmi osvědčený motiv – vztah člověka a psa. Třebaže nepejskaři budou nejspíše tvrdit něco jiného, na světě neexistuje žádné jiné zvíře, se kterým by si lidská bytost dokázala vytvořit takhle velmi blízký vztah. A uvěříte tomu teprve tehdy, až to skutečně zažijete. Právě ona blízkost je ve filmu skvěle nastíněna. Jezení z ruky a další důvěrnosti si musíte zasloužit nasloucháním a empatií. A jakmile si získáte jeho důvěru, bude už navždy stát oddaně po vašem boku.

Z výše zmíněného je jasné, že příběh působí velmi emotivně. Zároveň to však ze strany tvůrců není násilný útok na diváka. Při každé scéně nehraje smutná hudba a necitují se sladké citáty o psím přátelství. S žánrem road movie taky neodmyslitelně souvisí až kýčovité záběry na přírodní scenérie. Tyto aspekty jsou samy o sobě zárukou úspěchu, avšak může to působit poněkud prvoplánově.

Channing Tatum předvádí úplně jiný styl hraní, než na jaký jsme u něj zvyklí. Už to není jenom charismatický kluk od vedle, dokáže ukázat svou zranitelnost, ale přitom stále zůstat „chlapákem“. I když si jeho postava za celou dobu svá citlivá místa nechce za žádnou cenu přiznat. Nevzdává se ani svého charakteristického humoru. Která hollywoodská hvězda by si tak bezelstně dokázala nahlas zpívat v autě The Lion Sleeps Tonight?

V průběhu cesty zažívá neuvěřitelné situace, které ho posouvají a prohlubují jeho vztah s Lulu. Když se chce v portlandském baru seznámit s nějakou dívkou, jedna ho osočí z „toxické maskulinity“ a druhá mu zase řekne, že je jen pěšákem ve válce o ropu a další zdroje. Na farmě, kde se pěstuje marihuana, se seznámí s nakonec poměrně sympatickým starším párem. A čelí vlastním předsudkům, když mu drogově závislý bezdomovec, který byl zřejmě válečným veteránem, vykrade auto.

Dílo, které zprvu oplývá komediálními prvky, se plíživě mění ve vážné drama. Nicméně tak je to vlastně v pořádku, život má taky své světlé a temné stránky. Ústředními motivy jsou posttraumatická stresová porucha z válečné zóny a síla pouta mezi člověkem a psem. Tvůrci k oběma tématům přistupují neuvěřitelně senzitivně. Možná kvůli tomu, aby divák po skončení nebyl v úplné depresi, jsou některé aspekty trochu zjednodušené. Ze zřejmých důvodů je však film také velmi sentimentální a sází se na vyzkoušené triky, což nemusí sednout každému a může to trochu ubírat na uvěřitelnosti. Celkově Pes působí neskutečně milým dojmem a v závěru nebudou mít spokojený úsměv na tváři jenom milovníci těchto zvířat.

„Ty bys chtěl toho jednorožce? Máš smůlu, ten je můj!“

Kdo by chtěl luxusní matraci v hotelu, když může strávit noc na místě s takovým výhledem?

Vezmeš mě ven s sebou?