Recenze: Projekt Adam je tuctové akční sci-fi, které sice nezklame, ale nepřináší ani nic objevného

A Ryan Reynolds je zase jednou Ryan Reynolds.

Přišel z budoucnosti, aby zastavil šílenou vědkyni a zachránil onu budoucnost. Že to zní skoro jako děj Terminátora? Taky že ano. Projekt Adam si vypůjčuje mnohé osvědčené metody ze sci-fi klasik jako jsou Terminátor nebo třeba Cesta do budoucnosti. Zkrátka tam, kde je cestování časem jádrem děje, nehledejte nic objevného.

To platí i u nejnovějšího snímku Netflixu z pera režiséra Shawna Levyho, který má momentálně na kontě úspěšného Free Guye a chystá se na třetí pokračování Deadpoola, čímž jen stvrzuje své partnerství s Ryanem Reynoldsem. Jejich Projekt Adam však postrádá oproti zmíněnému Free Guyovi onu originalitu a správný drive. Zkrátka mu něco chybí. Není to však špatný film, akce je zábavná, postavy líbivé a zápletka dostačující a zajímavá, i tak však po zhlédnutí tohoto díla zůstává divákovi jakási pachuť v ústech.

V Projektu Adam se potkáváme s titulním Adamem, který se z roku 2050 ocitá v roce 2022, kde musí se svou mladší verzí zastavit šílenou vědátorku, jenž chce za pomocí cestování časem ovládnout svět. S tím jim však může pomoct jedině jejich otec, se kterým se musí vydat do roku 2018. A tak začíná dobrodružství plné sci-fi, ale i dojemných rodinných momentů a sebeobjevování.

Momenty mezi jednotlivými postavami, budování jejich vztahů a jejich růst, jsou jádrem celé podívané.A právě ona lidská stránka je tím nejsilnějším, co dokáže tento snímek nabídnout. Momenty mezi jednotlivými postavami, budování jejich vztahů a jejich růst, jsou jádrem celé podívané. V těchto scénách scénář, za nímž stojí čtyřčlenný tým scenáristů, skutečně vyniká.

Z velké části za to vděčí i hereckému obsazení, které si na svých výkonech dalo záležet. Ryan Reynolds coby titulní hrdina sice nepředvádí ničím výjimečný výkon, hraje v zásadě sám sebe (jako obvykle). Je to však něco, co bychom od něj čekali, a tak rozhodně nezklame. Tato role mu zkrátka sedne, a navíc má skvělou chemii s Walkerem Scobellem, který ztvárňuje jeho mladší verzi. A Scobell, pro nějž je Projekt Adam jeho debutem, podává opravdu silný výkon. Působí zcela věrohodně, jako mladší Reynolds, kterého zkopíroval do nejzazších detailů. Jeho postava je navíc velmi užvaněná a má spoustu komentářů, což u dětských rolí může být občas trochu ošemetné a otravné, Scobell však naštěstí do této škatulky nezapadá a se svou úlohou si poradil šikovně.

Vedle této dvojky se pak také objevuje Mark Ruffalo coby Adamův otec. Jeho přednes je obdobně výrazný a odvádí kvalitní práci. Je pak také příjemné vidět ho na obrazovce opět bok po boku s Jennifer Garner, se kterou vytvořil před osmnácti lety ikonické duo ve snímku Přes noc třicítkou. Ruffalo i Garner zde opět potvrzují svou nevyvratitelnou chemii, na plátně jim to společně zkrátka sluší a funguje. V neposlední řadě pak stojí za zmínku i Catherine Keener jako hlavní antagonistka. Keener sice nepodává nijak výrazně špatný výkon, ale její postava je napsaná velmi chabě a jednorozměrně. Její motivace je povrchní a její chování spadá do veškerých filmových záporackých klišé. Nehledě pak na špatné omlazovací CGI, které se vůbec nepovedlo. Dílo tak postrádá silného padoucha, a to je poněkud škoda.

Zamrzí i akční scény, nebo spíše jejich provedení. V příběhu i na obrazovkách se sice neustále něco děje, ale většina stříleček a soubojů je velmi nepřehledná a chaotická. Naštěstí však snímek aspoň trochu oživuje i humor, kterým přímo oplývá. Ne všechno zde sice funguje, ale většina vtipů je důmyslná a baví. Objevuje se zde spousta gagů a narážek, u kterých se upřímně zasmějeme. Lze tak konstatovat, že aspoň z tohoto hlediska čtyřčlenný scenáristický tým uspěl.

Projekt Adam je tak v závěru rozhodně zajímavou podívanou, která baví, nic objevného však nečekejte. Zápletka, i když je solidní, si vypůjčuje mnohé z klasických sci-fi a není moc originální. Celé je to zkrátka důkazem toho, že čím více scenáristů se na filmu podílů, tím hůře to většinou dopadá. Nepomáhá ani chaotická akce, která sice nenudí, ale bohužel je příliš nepřehledná na to, aby udržela pozornost. Naštěstí to však zachraňuje charismatické herecké obsazení, které je jedním z největších důvodů, proč by vůbec Projekt Adam stálo za to vidět. Tím druhým je překvapivě hluboká osobní stránka a propracované vztahy mezi jednotlivými postavami. Netflix tak zase jednou představuje mírně průměrné dílo, které si ale zcela jistě najde své publikum.

Když je vaše mladší já pěkně otravné.

Kdo je sakra Gamora?!

Vzhůru do oblak!