Recenze: Rande na oko je sympatická, humorná, ale i dojemná podívaná, která vás chytne

Jaké to bylo být homosexuálem v Irsku na začátku 90. let?

Rande na oko je irská queer komedie, která obletěla četné festivaly, včetně pražských Mezipater. Hlavním hrdinou je Eddie. Eddie je obyčejný kluk. Tedy až na to, že je gay a vyrůstá v Irsku v polovině 90. let, kdy zde byla čerstvě dekriminalizovaná homosexualita. A tak, aby se vyhnul školním drbům a homofobní šikaně ze strany spolužáků, spojí Eddie síly s Amber, která je lesbičkou, a začnou spolu „randit“. I když zpočátku je jejich falešný vztah trochu nešikovný, Amber a Eddie v sobě postupně nacházejí přesně tu oporu, kterou tak dlouho potřebovali a vypěstují si upřímný a dojemný vztah. Oba se totiž musí v tomto klíčovém okamžiku svého dospívání vypořádat sami se sebou a svými skutečnými pocity, které jsou nuceni na veřejnosti skrývat.

Režisér a scenárista David Freyne zde tak vypráví upřímný příběh inspirovaný svou vlastní zkušeností. Silný scénář nabízí už od začátku plno jemného a sympatického humoru, který je tak nějak zkrátka ze života. Netlačí s ničím na pilu a ani nepůsobí nijak křečovité, veškeré komediální momenty jsou prostě přirozené.

Freyne ví, jak správně zatahat za emocionální nitky, což činí velmi sensitivně a obratně.A i přes tuto odlehčenou atmosféru nezastírá Freyne serióznost filmu a jeho tématu. Jeho vyprávění je totiž citlivé a najdeme v něm spoustu silných a dojemných momentů, u kterých nezůstane jedno oko suché. Freyne zkrátka ví, jak správně zatahat za emocionální nitky, což činí velmi sensitivně a obratně. Děj však není jen emočně nabitý (tak nějak po všech stránkách), ale je i velmi povedeně a kvalitně zpracovaný a odvyprávěný. Příběh má jasnou strukturu, spád a ani na chvíli nenudí, což je velmi pozitivní.

Do snímku jsme vtaženi už od samotného začátku, kdy zazní první tóny jednoho z mnoha devadesátkových hitů od umělců jako je U2 nebo Nazareth. Hudební doprovod je zde velmi výrazný a podtrhuje celkovou atmosféru jednak zmíněného historického období, jednak příběhu jako takového.

V tom vyniká i herecké obsazení. Jak Fionn O’Shea coby Eddie, tak Lola Petticrew jako Amber podávají opravdu silné výkony, ale každý jiným způsobem. O’Shea ztvárňuje plachého a nejistého Eddieho dokonalé přesvědčivě, věříme mu každý jeho pohyb. Naopak Petticrew je velmi výrazná coby prostořeká Amber a její postava je i díky ní světlem celého filmu.

Nutné je tak zmínit prostředí, kde se vše odehrává, a tím je irský venkov. Krásy zdejší smaragdově zelené přírody jsou ve snímku využity chytře a s důrazem na jejich unikátnost a půvab. Travnaté kopce jsou součástí děje a pro postavy jeho nedílnou součástí.

Rande na oko je v závěru příjemnou a sympatickou podívanou probírající důležitou LGBTQ tematikou. Tu zobrazuje jemně, s citem, a především s nenuceným humorem. Toho je zde skutečně plno, především pak ze začátku. Komediální momenty jsou kvalitně provedené a na úrovni, ostatně jako i zbytek filmu, a především baví. Kromě toho však příběh nabízí i plno dojemných a silných momentů. Za to lze vděčit i obsazení, dva herci v hlavních rolích pak podávají velmi kvalitní výkony a úspěšně na sobě nesou tíhu celé podívané. Freynův queer snímek je zkrátka dohromady osobitý i osobní a rozhodně stojí za to vidět, a to ať už do LGBT komunity sami patříte, nebo jste jen podporovateli.

Kdo by to byl řekl, že se nejpopulárnějším párem školy stanou lesba a gay?

„Pane učiteli, já vás asi miluji!“

Je osvobozující být konečně sám sebou.