Recenze Planeta Praha: Hlavní město trošku jinak, z pohledu zvířecích hrdinů

Film, u kterého můžeme trošku zpomalit.

Po úspěchu snímku Planeta Česko přichází trošku jiná verze, se kterou zavítáme do hlavního města. Je mnoho živočišných druhů, které se nenechaly odradit od soužití s lidmi v betonové džungli, i když jim to tedy rozhodně neulehčujeme. Během 83 minut nám film ukáže, jak občas jen stačí mít oči dokořán a hned uvidíme zvířátka, která dříve ušla naší pozornosti. Případně se dozvíme něco nového o těch, se kterými se setkáváme často, a Planeta Praha nám nabídne nevšední pohled na jejich život. 

Zvířecích hrdinů je tu více než pět desítek a budeme sledovat třeba každodenní starosti slípky zelenonohé, plcha velkého, divokých prasat, či brouka roháče. Snímek pro celou rodinu se snaží mít odlehčenou atmosféru, nezatěžovat nás příliš velkým množstvím faktů, spíše představit různorodé problémy i těch nejmenších živočichů. Jak se nakrmit, rozmnožit, ochránit svá mláďata, jak přežít zimu. Jak se poprat s přítomností dalších zvířat a neustále se měnícími se podmínkami, když rostoucí zástavba komplikuje spoustě zvířat život, který byl už předtím dost složitý. 

Komentář namluvený Jiřím Macháčkem jen podtrhuje odpočinkovou a odlehčenou atmosféru.Komentář namluvený Jiřím Macháčkem jen podtrhuje odpočinkovou a odlehčenou atmosféru, která přiměje diváky zpomalit a všímat si detailů v životech malých tvorečků, kterých si běžně nevšimneme. Dovíme se také něco o historii, jak se sem různé druhy dostaly, poznáme ze záběrů pražská zákoutí a parky, ale také odpadky, plastové obaly typických českých produktů, mezi kterými se zvířata občas brodí. I tyto důsledky interakce s lidmi je třeba ukazovat. 

Natáčení probíhalo za všech ročních období, ve dne v noci, je tedy zaručené, že uvidíte, co jste ještě neviděli. Samozřejmě nechybí ani nějaké ty zajímavostí z říše flory. Planeta Praha nás určitě může inspirovat k návštěvě a bližšímu zkoumání míst a zvířat, na které filmaři upozornili. Je třeba také vyzdvihnout oslnivé animace, které nám ukážou krajinu ještě před existencí nějaké Prahy, a jak si ji možná příroda jednou vezme zase zpět.

Snímek o soužití člověka a zvířat v ulicích Prahy má samozřejmě omezené možnosti, jak nás zabavit, protože z Vltavy nevyskakují velryby a po Karlově mostě se neprohání antilopy. Dělá, co se dá, ale asi to nebude každému stačit. Přesto snad každého diváka přiměje obdivovat houževnatost přírody, všímat si a vážit si zvířat kolem sebe více, a zamyslet se častěji nad tím, jak je svým chováním ovlivňujeme.

Až budou chtít vaše děti na procházku k IKEMu, nedivte se, žije tu muflon.

V Praze se musí otáčet každý, i když nežije v nájmu.

„To je ale pěkný pelíšek!“