Recenze: Chudáčci jsou mistrovské dílo, umělecké a zároveň drzé

Pohlazení po duši, které je znepokojivé a nabité erotikou – zcela opodstatněně. 

Tohle je film, u kterého se nebudete nudit. Budete ho milovat, šokuje vás, budete fascinovaní a unešení, nebo možná otrávení a zhnusení, ale rozhodně dokáže zaujmout a bude se o něm mluvit jak po zbytek roku, tak ještě mnoho dalších let. Režisér Yorgos Lanthimos přišel s nadčasovým příběhem, který si udělal po svém, a obsadil do (na mainstreamové poměry) velmi odvážné hlavní role Emmu Stone, která se mění před očima se svou postavou a věříme jí její neskutečné emoce každou vteřinu snímku. 

Na začátku poměrně znepokojivý a těžce stravitelný příběh o prosťoučké hrdince se rozvine do obrovského dobrodružství, při kterém Bella (Stone) poznává svět, lidi, muže, ženskou emancipaci, samu sebe a tolik dalšího. Film řeší nepřeberné množství témat, i když často pouze letmo. Bohatství a chudobu, život a smrt, lásku a sexualitu, oddanost a touhu po dobrodružství, mezilidské vztahy i posedlost. 

Dokáže uspokojit i hodně náročné publikum, ale také ty, kteří se chtějí především pobavit. Každopádně by Chudáčky měli umět ocenit diváci, kteří milují výlety do světů plných fantazie. Přestože pro někoho bude možná provedení občas prvoplánové a každá pointa naservírovaná až pod nos. Na druhou stranu je to díky tomu velmi pohodlná podívaná.

Snímek je plný života i temných témat a krutých scén.Snímek je plný života i temných témat a krutých scén, ale provází nás jím hrdinka, která je fascinovaná vším, co svět nabízí, a my její úžas sledujeme tak, jako radost malého dítěte (ne náhodou). Nevíme, kam nás příběh zavede, může to být skutečně kamkoliv, přestože díky Bellinu “dospívání” se nám uleví, že nebude vždy jen loutkou v rukách mužů, kteří jsou jí – ať už z jakéhokoli důvodu a v různých formách – vždy posedlí.

Přesto, že jde na Lanthimosovu tvorbu o velmi stravitelný snímek, přece jen není zdaleka pro každého. Jistě si určitou skupinu diváků znepřátelí, protože je prostě svůj a nedá se říct, že by byl prvoplánově líbivý. Chce provokovat, bavit, šokovat, a pokud vás to neosloví, tak to zvládne. Jestli si ho zamilujete, uvidíte ho určitě ještě mockrát. 

Yorgos Lanthimos nás zve na dobrodružství, ve kterém rozhodně nebudeme žádní chudáčci, ale bude o nás jako o diváky královsky postaráno. Servíruje nám bláznivé postavy, od kterých se nemůžeme odtrhnout, fascinující obrazy doplněné znepokojivou hudbou, která nás drží v pozoru, podobně jako proměnlivá kamera, a především Emmu Stone, která se spolu se svou postavou utrhne ze řetězu a i když jí ne vždy rozumíme, věříme, že se o sebe postará a navíc nám přinese fascinující ponaučení.

Nevyděste se hned na začátku, snímek nebude takhle divný celou dobu. Bude divný i jinak.

Bellu umí svět štvát i bavit a to velmi jedinečným způsobem.

Snímek neoplývá jen neotřelým vizuálem, ale i proměnlivým příběhem a vývojem charakterů.