Film, který se ani nesnaží být filmem.
Takový pocit má divák při sledování dramatu Lesní vrah. To se zabývá posledním rokem života jednoho z nejznámějších českých sériových vrahů Viktora Kalivody. Ten v roce 2005 zastřelil v lese tři náhodné kolemjdoucí a po svém zatčení dostal přezdívku Lesní vrah. Kalivoda pracoval jako policista, vyhrál v soutěži Chcete být milionářem a měl nadprůměrné IQ. Jeho případu se dostalo velké pozornosti nejen proto, že měl v úmyslu vystřílet pražské metro, ale především kvůli tomu, že nikdy neprozradil svůj motiv.
Snímek se tak snaží dostat do hlavy tomuto enigmatickému vrahovi. A snaha je tu opravdu klíčové slovo, neboť tohle dílo režiséra Radima Špačka a scenáristy Zdeňka Holého je, mírně řečeno, zvláštní. Vyprávění je velmi statické a postrádá jakoukoliv dynamiku, díky čemuž se 80minutová podívaná opravdu strašně vleče.
Ač se tvůrci očividně snaží o minimalismus, tak jim to prostě nevychází a celá podívaná vyznívá spíše ploše.Ač se tvůrci očividně snaží o minimalismus, tak jim to prostě nevychází a celá podívaná vyznívá spíše ploše. Navíc je na ní znát, že produkce byla skutečně nízkorozpočtová, a to především díky spoustě nekonzistentních věcí a chyb, které jsou tak do očí bijící až to bolí.
Jedná se zvláště o řadu dobových nepřesností. Příběh se má sice odehrávat v roce 2005, ale spousta detailů prostě dobově nesedí: Kalivoda se projede moderním pražským metrem, na lince metra A také zahlédneme poměrně novou zastávku Nemocnice Motol a reklamy na Alzu, ve večerce vidíme balíček těstovin s cenovkou 79 Kč (což je na rok 2005 docela předražené) a v jedné scéně projede kolem dokonce Škoda hybrid. Jsou to všechno drobné nepřesnosti, na které si tvůrci měli dát pozor, takhle totiž působí Lesní vrah lajdácky a laicky natočený.
A nepomáhají ani herecké výkony. Tedy s výjimkou Michala Balcara v hlavní roli, který podává solidní výkon a autenticky ztvárňuje chladnokrevného a podivínského vraha bez citů, ale také skoro bez replik, jedná se totiž o tak trochu němou roli. Jinak jsou všechny ostatní výkony zkrátka mizerné. Herci ve vedlejších rolí, se kterými přijde Kalivoda do styku (např. recepční v hotelu, moderátor pořadu Chcete být milionářem, policista, jeho matka atp.) čtou veškeré své repliky strašně strojově a bez emocí. Vlastně jejich výkony nelze moc považovat za výkony. Jejich přednesy jsou robotické a působí, jako by prostě předčítali text, který mají před sebou a nesnažili se do něj vložit jakoukoliv emoci a podat aspoň něco, co by se podobalo hereckému výkonu. Nejvíce křečovitá je v tomto ohledu scéna, kdy se Kalivoda účastní soutěže Chcete být milionářem (zde, pravděpodobně z právních důvodů, přejmenováno na Otázky za milion) – celá tato část působí neuvěřitelně strnule a divák se při jejím sledování cítí skoro trapně a nepříjemně.
Tomuto pocitu pak nepřidávají ani podivně střižené momenty, kterých je ve snímků přehršel. Tvůrci skáčou z jedné scény do druhé, jak se jim zachce bez jakýchkoliv předělů, návazností nebo vysvětlení. Kalivoda například jede kamsi metrem se schovanou pistolí (což má asi narážet na jeho plán s vystřílením metra, ale komunikované to tak není), pak však následuje střih a najednou se z ničeho nic ocitáme ve vánočním období a po chvíli úplně bez varování opět skáčeme do scény odehrávající se na jaře. Nejzvláštnější je však podivný skok do scény uprostřed hokejového zápasu, která není nikdy vysvětlena. Vyprávění je díky tomu nekonzistentní a chaotické.
Smysl trochu postrádá celá podívaná. Samotný námět měl potenciál, neboť Kalivoda je dostatečně záhadná postava, aby zaujal, otázkou však je, zda to stačilo. Očividně ne, a pokud ano, tak si s tím tvůrci prostě moc dobře neporadili. Nabízí se také etická otázka toho, jak správné a potřebné je natáčet film o vrahovi – vyzdvihování vrahů v médiích už se silně probralo před loňskými Vánoci, když došlo k útoku na Filozofické fakultě UK. Ač Lesní vrah Kalivodu ani jeho činy v žádném případě nijak nevyzdvihuje, tak celá existence tohoto filmu je mírně problematická a stojí za to zauvažovat nad tím, jak se cítí rodiny obětí, když ví, že byl natočen film o člověku, který zabil jejich blízké.
V závěru je Lesní vrah silně rozporuplná podívaná. Poměrně krátký příběh se strašně vleče, je statický a tichý. Němost hlavního hrdiny vyruší až akorát nepřiměřeně hlasité výstřely. Nejvíce však zabolí okaté chyby a nekonzistentnosti, kterých se Špaček a spol. dopustili, protože si prostě nedali záležet, aby byl film věrný k roku, ve kterém se odehrává. A díky tomu tak všechno působí velmi amatérsky, včetně podivně strnulých hereckých výkonů, křečovitých scén a zvláštního střihu, který chaoticky skáče z jedné scény do druhé. Chcete-li zjistit něco více o Kalivodovi, tak tenhle film zkrátka není to správné ořechové.
Na začátku filmu jsme podrobeni řadě bolestivých pokusů o sebevraždu.
Moderní souprava metra a reklama na Alzu jsou jen jedny z mnoha chyb.
Kalivodův plán je sice prezentován jako promyšlený, ale motiv stále zůstává skryt.
Lesní vrah
V závěru je Lesní vrah silně rozporuplná podívaná. Poměrně krátký příběh se strašně vleče, je statický a tichý. Němost hlavního hrdiny vyruší až akorát nepřiměřeně hlasité výstřely. Nejvíce však zabolí okaté chyby a nekonzistentnosti, kterých se Špaček a spol. dopustili, protože si prostě nedali záležet, aby byl film věrný k roku, ve kterém se odehrává. A díky tomu tak všechno působí velmi amatérsky, včetně podivně strnulých hereckých výkonů, křečovitých scén a zvláštního střihu, který chaoticky skáče z jedné scény do druhé. Chcete-li zjistit něco více o Kalivodovi, tak tenhle film zkrátka není to správné ořechové.
- Hodnocení
