Fráze “Podle skutečných událostí” se tu blíží dokumentární přesnosti.
Jestli si někdy myslíte, že vaše práce je stresující, pojďte se seznámit s Chrisem Lemonsem (Finn Cole), hlubinným potápěčem, který je v práci někdy úplně na dně. Doslova. Nový thriller Poslední nádech se ponoří do otřesného skutečného příběhu Lemonse, jehož záchranné lano, tedy jediné pojítko se životem, se přeruší a on zůstane uvězněn na dně oceánu s takovým množstvím kyslíku, co by mu vystačilo sotva na reklamy v kině. Je to film o přežití, týmové práci, opravdové kolegialitě a o tom, co se stane, když si uvědomíte, že vaše pondělní schůzky se šéfem by mohly být horší. Mohli byste být sami v černé prázdnotě Severního moře a přemýšlet jen nad tím, jestli kolegové najdou alespoň vaše tělo, aby měli vaši blízcí co pohřbít.
U kormidla stojí režisér Alex Parkinson, který tento příběh nevypráví poprvé. Už totiž zpracoval stejnojmenný dokument z roku 2019 o této neskutečné záchraně. Zřejmě se podíval na své vlastní dílo a řekl si: „Víte, co to potřebuje? Víc Hollywoodu.“ A tak nyní dostáváme zdramatizovanou verzi, v níž hrají Woody Harrelson, Simu Liu, Cliff Curtis a Mark Bonnar postavy, které jsou údajně skutečnými lidmi, ale působí jako tuctové prototypy z katastrofických filmů. Máme tu ostříleného veterána (Harrelson), chladnou superhvězdu (Liu), odhodlaného vůdce (Bonnar), stoického kapitána (Curtis) a ustaranou snoubenku doma (Bobby Rainsbury).
Film začíná seznámením s naším hrdinou Chrisem, který je mladý, ambiciózní a především nemá dostatek zkušeností, aby vycítil, kdy si na něj osud brousí zuby. Se svou posádkou se vydává do práce, kde má za úkol opravit podmořské potrubí. Pak dojde ke katastrofě. Mechanická porucha na lodi nad ním vede k tomu, že je Chris odříznut od “pupeční šňůry” – je bez vzduchu, bez tepla, bez komunikace. Jen chlapík ztracen ve tmě se zásobou kyslíku na pár minut.
Podvodní záběry jsou strašidelně krásné a zachycují jak děsivý klid, tak i hrůzu, kterou v sobě skrývá osamělost v hlubinách.Musíme filmu přičíst k dobru solidní pocit izolace. Podvodní záběry jsou strašidelně krásné a zachycují jak děsivý klid, tak i hrůzu, kterou v sobě skrývá osamělost v hlubinách. Když je Chris vržen do propasti, je to okamžik opravdové hrůzy, světlo jeho helmy je to jediné, co ho dělí od prázdnoty, která ho obklopuje. Napětí v této sekvenci je mistrovsky zvládnuté a nabízí vzácný případ, kdy film překračuje svůj předvídatelný vzorec.
Bohužel mimo tyto vizuálně brilantní momenty má film problémy. Postavy tu existují jen aby plnily své úkoly a posouvaly děj dál, ale moc je nevnímáme jako skutečné lidi, ke kterým bychom si vytvořili pouto. Scénář se do značné míry opírá o klišovité dialogy a vykonstruované drama. Posádka lodi panikaří a křičí věci jako „Dochází nám čas!“ a „Tohle se nemůže stát!“, zatímco mačká tlačítka na řídící desce. Vše je velmi naléhavé, ale nic z toho nám úplně nerozproudí krev v žilách. Harrelson se snaží vnést do děje trochu skutečného dramatu, ale i on si zřejmě uvědomuje, že s tímto scénářem může jet na autopilota. Tohle bohužel nebude nové Apollo 13.
Pozornost by se víc měla soustředit na postavy, jejich vztahy a samotnou psychickou a fyzickou náročnost tohoto úkolu. Místo toho se film tak moc snaží vypadat dobře, že zapomíná na city. Dalším problémem je tempo. Ačkoli stopáž je svižná hodina a půl, nějakým způsobem se zdá být delší, zejména během sekvencí na lodi, kde se lidé dohadují o logistice. Sledovat postavy, jak řeší výpadky proudu a mžourají přitom do monitorů, není zrovna strhující podívaná, a přesto Poslední nádech trvá na tom, že jí bude věnovat podstatnou část vyměřeného času.
Na to, že jde o film o potápěči, který dokáže nemožné, je paradoxní, jak často působí bez života. Pokud máte rádi thrillery o přežití v extrémních podmínkách, je tu dost věcí, které vás zaujmou. Vizuální stránka je ohromující a ústřední premisa – člověk versus příroda v té nejnemilosrdnější podobě – je ve své podstatě přesvědčivá. Ale nejspíš vám bude stačit snímek vidět jednou, neboť i když má Poslední nádech všechny správné ingredience pro napínavé drama, nedokáže nás většinu času upoutat natolik, aby nám na něm skutečně záleželo. Jestli hledáte emocionálně silný zážitek, raději si pusťte původní dokument.
Woody Harrelson málokdy při výběru rolí sáhne vedle.
O takové tmě se vám ani nesnilo.
Kolega, co se na vás ani neusměje, bývá někdy ten nejobětavější.
Poslední nádech / Last Breath
Na to, že jde o film o potápěči, který dokáže nemožné, je paradoxní, jak často působí bez života. Pokud máte rádi thrillery o přežití v extrémních podmínkách, je tu dost věcí, které vás zaujmou. Vizuální stránka je ohromující a ústřední premisa - člověk versus příroda v té nejnemilosrdnější podobě - je ve své podstatě přesvědčivá. Ale nejspíš vám bude stačit snímek vidět jednou, neboť i když má Poslední nádech všechny správné ingredience pro napínavé drama, nedokáže nás většinu času upoutat natolik, aby nám na něm skutečně záleželo. Jestli hledáte emocionálně silný zážitek, raději si pusťte původní dokument.
- Hodnocení
