Recenze Zlato, uber plyn!: Francouzská komedie diváka pobaví, ale nedá mu důvod se k ní vracet

Nevěsta rychle a levně.

Francouzští tvůrci se tentokrát dost rozjeli. Režisér Frank Bellocq a scenárista Daive Cohen přišli s bláznivým námětem, který by se dal čekat spíše od americké produkce. Každopádně na výsledku se navzdory tomu stále odráží jakási sofistikovanost typická pro francouzská díla.

Zkrachovalý podnikatel Benoît čelí vydírání od mafiánů, kteří chtějí vrátit své peníze. Stejně jako vždy hledá pomoc u svých bohatých rodičů. Aby získal jejich důvěru, chce je přesvědčit o tom, že se bude ženit. Jeho údajná snoubenka ale na poslední chvíli vycouvá. Místo ní za nimi vezme do Maroka svéráznou řidičku Fionu. Oba se budou muset hodně snažit, aby mu uvěřili, že právě ona je jeho vyvolenou.

Nepříliš složitý děj se inspiruje klasickou zápletkou, kterou ověřil běh času.Nepříliš složitý děj se inspiruje klasickou zápletkou, kterou ověřil běh času. Postupná proměna hlavní hrdinky připomíná přerod květinářky Lízy Doolittlové v komedii Pygmalion od anglického dramatika George Bernarda Shawa. Stejně tak se toto dílo promítlo také do romantické klasiky Pretty Woman. Jen Fiona má hned od začátku mnohem větší kredit. I když se možná nechová vždy adekvátně, má jasně srovnané životní hodnoty a srdce na správném místě. Navíc právě ona pomůže Benoîtovi, aby se z rozmazleného synáčka stal lepším člověkem.

Jednoznačně největší prostor dostává herečka Camille Lellouche, která se v roli Fiony skutečně vyřádila. Zvládá všechny možné polohy – od ztřeštěné řidičky, přes spolehlivou přítelkyní až k potencionální partnerce. Herečce nedělá problém dělat si legraci sama ze sebe, ale naštěstí to není úplně trapné, což bývá u podobných rolí častý nešvar.

Jen škoda, že mezi ní a Benoîtem v podání Lionela Erdogana nedojde k nějakému většímu sblížení. Ačkoliv si takovou situaci na začátku lze těžko představit, nakonec to tak nemyslitelně nepůsobí. Více romantiky, o které se v tomto případě nedá moc mluvit, by dodalo snímku o něco hlubší rozměr. Dvojice se neustále jen tak pošťuchuje a na konci se naznačí, že by mezi nimi něco mohlo být, ale to je vše.

Takhle je to spíše sled bláznivých situací – ať už Fiona vyvádí v letadle, jí dekorace v hotelu, nebo dělá brazilskou epilaci matce Benoîta. Tyto chvíle jsou sice zábavné, ale nedodají příběhu nic navíc a jsou na hranici uvěřitelnosti. Přitom by stačilo málo a děj by diváka chytl za srdce mnohem více. Můžete se tedy přistihnout, že už je na vás těch vtipných momentů až příliš a chtělo by to ještě něco jiného.

Také se nelze ubránit dojmu, že exotické prostředí, ve kterém se natáčelo, šlo využít o dost více. I když vidíme palmy a slunečnou oblohu, po většinu času jsou postavy pouze v luxusním resortu. Když pak Benoît vyrazí s otcem do města nebo jede Fiona na výlet s dětmi, hned to působí zajímavěji.

Film Zlato, uber plyn! v sobě kombinuje prvky klasického příběhu z pera anglického dramatika George Bernarda Shawa a bláznivých komedií. Navazuje se tak na francouzskou tradici žánrově podobných děl, ale některé vtipy jsou o něco více prvoplánové. Stejně jako například v sérii snímků Co jsme komu udělali?, je i tady základem rodina. Právě s rodinnými potížemi se totiž někdy v životě potýkal snad úplně každý. Herecky exceluje Camille Lellouche jako Fiona, ale její horlivý projev nemusí sednout každému. Bohužel se nerozvíjí romantická linka ani se nekoná žádné intenzivnější rodinné usmíření, což by mohlo dodat ději hlubší rozměr. Takhle se při sledování sice párkrát od srdce zasmějete, ale nebudete mít důvod se k tomuto filmu vracet.

Fiona měla obyčejný den v práci, ale najednou se z ní stala něčí snoubenka.

Ne nadarmo se říká, že šaty dělají člověka.

Falešné zásnuby se postupně dost zvrtnou…