Připravte si bránice a možná i trochu repelentu.
Nejnovější kousek od Pixaru Na skok do divočiny je sice “další animák o mluvících zvířátkách”, ale s vtipným, tak trochu avatarovským twistem, když nacpe vědomí dospívající aktivistky do robotického bobra. Skrývá samozřejmě i hlubší poslání o tom, jak zachránit planetu, nebo jak dát svému životu smysl: být součástí něčeho většího, komunity. Ale vezměme to od začátku.
Seznamujeme se s Mabel, která si rozumí se zvířaty mnohem víc než s lidmi, proto bojuje za ochranu přírody a lhostejnost okolí ji vytáčí k nepříčetnosti. Její životní misí je chránit místo, které jí ukázala milovaná babička, a které jí bylo domovem, když na ni přišel další nezvladatelný záchvat vzteku. Jenže oáza klidu, kterou si pamatuje z dětství, se stala politickou kořistí. Má být zničena při výstavbě dálnice, kterou vede Mabelin úhlavní nepřítel: starosta Jerry, prototyp ambiciózního politika. A protože transparenty a petice v dnešní době už nikoho nedojmou, přichází na řadu řešení sci-fi kalibru: experimentální přenos vědomí do zvířecích robotů. Mabel se tak stává bobřicí a vyráží do terénu šířit osvětu mezi místní faunu, která může místo zachránit.
Nečekejte žádné suché poučování o recyklaci plastů, tohle je spíš anarchistická jízda lesem.Zápletka je příjemně chaotická a tak nebude nudit ani starší děti, navíc témata snímku jsou zajímavá k zamyšlení a debatě pro celou rodinu. Pokud máte rádi spíše trhlý humor a ujeté hrdiny, Pixar tady vykouzlil něco přesně pro vás. Film se nebere příliš vážně a zvířata dělají všemožné blázniviny, ale přitom se neztrácí hlubší sdělení. Nečekejte žádné suché poučování o recyklaci plastů, tohle je spíš anarchistická jízda lesem. Vizuálně je na vysoké úrovni, i když nám nevyrazí dech originalitou.
Čím ale skutečně vyčnívá nad ostatní animáky poslední doby, je jeho odvaha být totálně mimo. Scény s létajícím žralokem nebo housenkou s diktátorskými sklony, to jsou momenty, kdy si říkáte, jestli vám do popcornu někdo něco nepřimíchal. Je to vtipné, nečekané a vizuálně vynalézavé takovým způsobem, že i dospělý divák se probere z letargie. Když se zvířátka dostanou k telefonu a začnou komunikovat pomocí řady smajlíků, dopřeje nám Na skok do divočiny smích od srdce a potvrdí, že Pixar neztratil cit pro moderní situační komiku.
Zároveň se ale snímek nezařadí mezi nedotknutelné klasiky typu Vzhůru do oblak. Scénář je občas trošku překombinovaný, dynamika mezi Mabel a Jerrym je místy až příliš agresivní, Mabel sice prochází vývojem a učí se umění kompromisu, ale cesta k jejímu vykoupení je dlážděná manipulací s důvěrou zvířecích přátel, což může zanechat v ústech lehkou pachuť, pokud jste citlivější nátury.
Na skok do divočiny je nesmírně osvěžující podívaná, která dětem (a nejen jim) ukazuje, že příroda a moderní svět by neměly být dva rozhádaní sousedi, ale součást jednoho velkého, rozbitého, ale opravitelného systému. Chytrý příběh, vtipné situace a sympatičtí hrdinové vás naučí, že občas je potřeba se na svět podívat z perspektivy někoho, kdo tráví většinu dne hlodáním stromů.
Mabel často pro ochranu přírody nastavuje vlastní krk.
… ale ještě nikdy nebyla součástí přírody tolik, jako teď.
Zvířátka se umí rozparádit!
Na skok do divočiny / Hoppers
Na skok do divočiny je nesmírně osvěžující podívaná, která dětem (a nejen jim) ukazuje, že příroda a moderní svět by neměly být dva rozhádaní sousedi, ale součást jednoho velkého, rozbitého, ale opravitelného systému. Chytrý příběh, vtipné situace a sympatičtí hrdinové vás naučí, že občas je potřeba se na svět podívat z perspektivy někoho, kdo tráví většinu dne hlodáním stromů.
- Hodnocení
