Jednou z hostitelských zemí letošního mistrovství světa ve fotbale je Mexiko, takže ideální čas se podívat na medailon mapující kariéru bývalé a svým způsobem vlastně také budoucí opory tamní reprezentace přezdívané El Trí.
Zatímco opravdu proslulí brazilští fotbalisté se počítají na desítky, z těch mexických dosáhla na ikonický status prakticky jen hrstka. Hugo Sánchez, Cuauhtémoc Blanco, Andrés Guardado, Jorge Campos, Javier „Chicharito“ Hernández a Guillermo Ochoa si díky svému umění vysloužili spoustu respektu, avšak pro mnohé stojí ještě o stupínek výš Rafael Márquez, který si zahrál na pěti mundialech a který naučil svoje krajany a krajanky fandit i Barceloně, ve které se potkal nejen s Ronaldinhem či Lionelem Messim. Na letošním turnaji funguje jako asistent hlavního kouče mexické reprezentace Javiera Aguirreho (který v tomto dokumentu taky promluví), přičemž se ví, že se už příští měsíc jistojistě posune na jeho místo.
Více než dvacet roků trvající fotbalová kariéra se do třiaosmdesáti minut dá vtěsnat jenom velmi složitě, takže musí být už před zhlédnutím jasné, že na detailní rozbory velkých vítězství či zdrcujících porážek nebude odpovídající prostor. V závěru se režisér Carlos Armella vůbec odklání od fotbalu, takže místo angažmá v Hellasu Verona (ve kterém na obránce dosti gólový Márquez jako v jediném neskóroval) a návratu do Atlasu Guadalajara řeší konflikt se zákonem, který byl – na rozdíl od Ronaldinhova, jenž prokazatelně cestoval na falešný pas – pouze vyfabulovaný a pravděpodobně vytvořený na zakázku amerického ministerstva financí, které si v roce 2017 dalo za cíl pošpinit modly ze sousedního státu, se kterým tehdy měly USA napjaté vztahy. Jak to tedy dopadlo s onou domnělou spoluprací s drogovými kartely? Otázka, na kterou dostaneme očekávanou odpověď.
(Foto: Netflix)
Faktem zůstává, že i během nepříjemného vyšetřování měl na své straně spoustu lidí, kteří nevěřili, že zrovna on, El Káiser a zároveň dlouholetý respektovaný kapitán národního týmu, by se měl jakýmkoli způsobem podílet na ilegální činnosti. Většina Mexičanů a Mexičanek zjevně nehledá senzace, ale pravdu. Minimálně tedy pokud jde o veřejně známé osobnosti, které toho pro středoamerickou zemi tolik udělaly. Každopádně souboje se Spojenými státy, tedy těmi americkými, vždycky na hřišti více prožíval, což mělo konkrétní souvislost jednak s jeho dědečkem, a jednak s působení v klubu New York Red Bull, kde se mu nevedlo podle představ. V Rafově blízkosti se známých tváří objevuje a objevovalo víc, protože jeho otec byl rovněž profesionální fotbalista. Bývalá manželka Adriana Lavat, se kterou má dvě děti, je pro změnu herečka, zatímco ta současná, tedy Jaydy Michel, se věnuje herectví i modelingu.
Díky svojí neústupnosti a spolehlivosti si Márquez snadno získával na svou stranu trenéry (možná kromě Pepa Guardioly), klubové příznivce, příznivkyně a samozřejmě taky spoluhráče. Takže není divu, že se k účasti na tomto dokumentu podařilo – nepochybně snadno – přesvědčit třeba Ronaldinha, Carlese Puyola, Pavla Parda či Jareda Borgettiho. Přitom kdo ví, jak by to všechno dopadlo, kdyby matka v dětství slyšela na jeho nespokojenost a stáhla ho z Atlasu bez toho, aniž by nejprve udělal maximum pro to, aby se naplno prosadil. Nakonec z toho byla celá řada ocenění a poct, díky kterým se postupně stával vzorem a inspirací pro spoustu kluků, kteří nejenže se chtějí nejpopulárnějšímu sportu planety věnovat, ale také touží po tom být součástí předních evropských celků. Rafa Márquez to dokázal, a proto by tenhle dokument rozhodně měl zajímat nejen ty, kdož pochází z Mexika.
Rafa Márquez: Kapitán je film, kterému stojí za to věnovat těch osm desítek minut i proto, že ukazuje, že se prostě vyplatí dělat věci ne polovičatě, nýbrž na sto procent. Bez záznamů a fotek z významných fotbalových partií se po pochopitelně ani tentokrát neobejde, nicméně se fakticky jedná o fajn vzpomínání. A zároveň vlastně také o velká očekávání, protože tvůrci pouze naťuknou působení na lavičce barcelonského B týmu. Na rozdíl od vysmátého a bezstarostného Ronaldinha, Márquez je spíše emotivní a zodpovědný člověk, takže není divu, že bude svoji trenérskou štaci u reprezentace hodně prožívat. Tak jako ji kdysi prožíval Diego Armando Maradona, když jako kouč vedl Argentinu. Nebylo by tedy překvapením, kdyby byla natolik úspěšná, že by iniciovala vznik druhé části, která by patrně nesla název Rafa Márquez: Trenér.
(Foto: Netflix)
