„Je jedno, jak vysoko stojíte, vždy můžete spadnout až na dno.“
Cynické drama s prvky černé komedie vypráví příběh “límečkové elity”, vrcholových konzultantů Franka Öllerse (Devid Striesow) a Kaie Niederländera (Sebastian Blomberg), kteří cestují do nejchudších zemí světa, aby zde vyřizovali nelítostné požadavky svých nadřízených. Jejich uměle vytvořený svět se ale začne hroutit a střet s realitou je nevyhnutelný.
Film se odehrává v různých pokojích luxusních hotelů, odhaluje ignoraci a strach Öllerse a Niederländera z okolního světa, který není na rozdíl od klimatizovaného zázemí perfektní. Jediné, co dvojici zajímá, je očekávané povýšení na partnery ve firmě, kterého se ale dočká jejich kolega. Hlavních hrdinů se zmocňuje frustrace a zmatek, odhalující prázdnotu a povrchnost jejich životů.
Humor je drsný a přímý, stejně jako postavy snímku si nebere servítky. Sterilitu, odměřenost a chlad unifikovaného prostředí umocňuje absence hudby. Neozývají se ani zvuky zvenčí, protože už je všichni ignorují. Změna přichází až s novou posilou týmu, Biancou März (Katharina Schüttler), která se svými ideály chce měnit svět.
Zdánlivé maličkosti mají mnohem hlubší podtext.Scénář by bez problémů snesl i divadelní zpracování. Děj stojí na ústřední trojici hrdinů, kamera se tak zaměřuje především na ně. Herci představují typické kravaťáky, ale nijak nepřehrávají. Chvíli vás baví a přimějí vás začít s hrdiny sympatizovat, jen aby vás hned v další scéně otrávili. Režisér Johannes Naber dokázal v komorních podmínkách vytvořit atmosféru místy zlověstnou, jindy zase zábavnou. Zdánlivé maličkosti mají v jeho podání mnohem hlubší podtext. Protože Öllers a Niederländer ani nevnímají, zda jsou zrovna v Indii nebo Číně, je okolí znázorněno jen šedými kvádry.
Snímek nabízí další zajímavé paralely. Niederländer ve volném čase jezdí na cyklistickém trenažéru, zatímco na počítači sleduje ubíhající fiktivní krajinu. Podobně je to s jeho životem, žije v jakési umělé realitě a nedívá se napravo nalevo. Jeho vyrovnanost je závislá na perfektním uspořádání hotelového pokoje i zabaleném kufru. Úzkostlivě se bojí všeho zvenčí, všeho neznámého.
Tito moderní kanibalové jdou jednoduše přes mrtvoly, ale neuvažují nad tím, že se sami brzy můžou stát obětí někoho jiného. Zároveň je příběh odtržení od světa „tam venku“ v době sociálních sítí a virtuální reality velmi aktuálním tématem, přenosným odlišnému sociálnímu statutu navzdory. Protože ten svět nás může dostihnout všechny.
Čas kanibalů je strohou, přesto silnou výpovědí o materialistickém uvažování zástupců nadnárodních korporací. Jakkoli si hlavní postavy myslí, že se jich realita netýká, vše spěje k mrazivému finále, které ještě umocní sdělení filmu. Netradiční kombinace žánrů i gradace příběhu stojí za vidění, i když zdaleka není pro každého.
Párty po kravaťácku – láhev sebevědomí, mísa sexistických vtípků a pár panáků arogance.
V této chvíli vládci světa.
A v další minutě mají kariéru v troskách.
Čas kanibalů / Zeit der Kannibalen
Čas kanibalů je strohou, přesto silnou výpovědí o materialistickém uvažování zástupců nadnárodních korporací. Jakkoli si hlavní postavy myslí, že se jich realita netýká, vše spěje k mrazivému finále, které ještě umocní sdělení filmu. Netradiční kombinace žánrů i gradace příběhu stojí za vidění, i když zdaleka není pro každého.
- Hodnocení