EXODUS: Bohové a králové / Exodus: Gods and Kings – recenze

Dva chlapci, kteří spolu vyrostli, dřímají v rukách životy statisíců.
 
 
 
Četli jste někdy Bibli? Pokud ne, nevadí, příběh o Mojžíšovi určitě znáte. Malý chlapec, jenž se narodil židovským rodičům se řízením osudu a vlnek na řece Nil dostal do přízně egyptského faraona Setiho, kde vyrůstal po boku jeho syna Ramsese až do doby, kdy byl donucen odejít do vyhnanství. Po mnoha letech se vrátil, aby zachránil svůj lid a pomohl jim vydat se na cestu do zaslíbené země Kanaán.

Ridley Scott (Gladiátor, Královská nebeské, Dobrý ročník, Robin Hood) se rozhodl biblickému příběhu vtisknout novou a moderní podobu. Vzhledem k tomu, že finančních prostředků bylo dostatek, je film značně megalomanský a epický.

V roli rozhádaných „bratrů“ se nám představí Christian Bale (Equilibrium, Temný rytíř, Terminator Salvation) jako Mojžíš a Joel Edgerton (Věc: Počátek, Velký Gatsby) jako Seti. Oba se rolí neústupných mužů chopili vcelku uspokojivě. Naopak trochu zamrzí, že se na plátně více neohřeje například John Turturro, Ben Kingsley či Sigourney Weaver. Díky dokonalému make-upu si můžete, zejména u poslední jmenované zahrát hru „najděte Sigourney“.

Důraz je (nepřekvapivě) kladen především na vizuální stránku.Důraz je (nepřekvapivě) kladen především na vizuální stránku, než na jednotlivé postavy a herce. Ridley Scott a jeho epické sklony a důraz na detail se zde projevily v plné kráse. Nespočet dobových kostýmů, hávů plných zlata, korálků a drahokamů, zbrojí, obrovské stavby, města, krásné sály, bitvy (i když těch je méně) a především deset egyptských ran a přechod přes Rudé moře – s tím vším si tvůrci skutečně vyhráli. Po technické stránce je EXODUS: Bohové a králové dokonalým dílem, kterému nejde nic vytknout.

Horší je to již po té pocitové. To, na co se koukáme je sice perfektní, ale zároveň i tak trochu sterilní a strojové. Hodinu a jednapadesát minut sledujeme biblický příběh, odškrtáváme si jednotlivé body a povinné zastávky, ale vše jde tak nějak kolem nás. Navíc rychle střižený konec spíše (necíleně) rozhodí, než aby udělal hezkou tečku.

EXODUS: Bohové a králové je filmem, který si bezesporu zaslouží velké plátno. Doma, na malém televizoru (i když dnes je tento pojem relativní) nemáme šanci vychutnat si do detailů to, co je na něm nejlepší. Epičnost, výprava a důraz na detail nás nadchnou, zbytek si velkou pochvalu moc nezaslouží.
 
 

Prvorození synové to neměli v minulosti ani trochu jednoduché.

Rozprava nad pohárem dobrého moku může mít zajímavou dohru.

Božská jízda v celé své kráse…