Den blbec / Nicht mein Tag – recenze

Den blbec zkouší skloubit komedii, road movie a akční film.
 
 
 
Bankovní úředník Till (Axel Stein) má pohodlný život, je milujícím otcem a trochu vyhořelým manželem. Největší dobrodružství jeho všedních dnů představuje odvoz pěkné kolegyně z práce, nebo hledání synova ztraceného plyšáka. Brzy se ale setká s kriminálníkem Nappem (Moritz Bleibtreu, známý z Lola běží o život), který je vyloženě chodící průšvih. A dobrodružství teprve začíná…

Till je zrovna v ráži po telefonátu s manželkou, když do banky vtrhne lupič, a tak se mu neohroženě postaví. Tím ho pořádně vytočí a vyslouží si výlet se zlodějíčkem, ze kterého se vyklube Nappo. Z únosce a rukojmího se ale vývojem událostí stávají spíše parťáci, kteří nejsou spokojení se svým osudem. Našemu hrdinovi připomene tohle dobrodružství jeho staré, divoké já, které se začne nekontrolovatelně probouzet zpět k životu. Role se pak obrátí – Till se začne chovat šíleně a nezodpovědně, zlodějíček Nappo se před větším „dobrodružstvím“ stáhne.

Nappo raději přepadne banku, než aby ukradl přímo auto, po kterém touží.Snímek nijak zvlášť neoslní, bere se příliš vážně a vtípky moc nefungují. Styl humoru je spíše zarážející. Zvlášť na začátku nás nudí zbytečně dlouhé a nezáživné scény. Druhá půlka je o něco svižnější a místy dokáže překvapit. Nejlepšími scénami jsou opilecká noční jízda, která je velmi trefná, nebo minirolička Tila Schweigera. Snímku prospívá bláznivější humor, ale většinu času se nám bohužel snaží vnutit, abychom postavy brali vážně. Dobře fungují také konfrontace s manželkou, kterých je ale pomálu.

Naopak některé pasáže jsou velmi naivní až hloupé, třeba scéna s kamarádkou v koupelně, která není schopná se ozvat, že je uvnitř právě ona. Chování postav je vůbec zarážející. Nappo raději přepadne banku, než aby ukradl přímo auto, po kterém touží.

O mnoho let dříve se Němcům povedlo natočit výrazně vtipnější road movie Klepání na nebeskou bránu, která je nesrovnatelně zdařilejší, obsazená charismatičtějším Tilem Schweigerem a Janem J. Liefersem. A pouto mezi těmito dvěma je mnohem uvěřitelnější. Den blbec zůstává suchým průměrem, a i když je cílen hlavně na pány znuděné kariérou a rodinou, těžko říct, zda se u něj můžou alespoň oni dosyta nasmát.

Příběh ničím zvláštním nepřekvapí, postavy jsou klišovité a předvídatelné. Potěší jen pár scén a pěkné auto. Zdařilá práce s kamerou a dobré herecké výkony na skvělou komedii nestačí. Nejen hlavní představitel měl, zdá se, den blbec, nejspíš ho měli i tvůrci. Pro zdařilejší filmy vůbec nemusíme jezdit za hranice naší země.
 
 

Králík běží o život.

Cena kávy je pro vystresované lidi obzvlášť vysoká.

Nikdy neházejte do ringu bílý župan.