Špión / Spy – recenze

Další Kingsman to sice není, ale i jeho baculatá tetička nám zvládne pošimrat bránici.
 
 
 
Bradley Fine (Jude Law) je neodolatelný agent CIA, který krom alergie na pyl nemá jedinou chybu. Ovšem kdo ví, co by si počnul bez vydatné pomoci kolegyně Susan Cooper (Melissa McCarthy), která mu na jeho akcích našeptává potřebné informace. Susan strávila spoustu let za počítačem a je to na ní znát. Není také divu, že je do Bradleyho tajně zamilovaná. Udělala by pro něj cokoli, a je ochotna se i vydat do terénu, protože se svou vizáží nevzbudí u nebezpečných teroristů podezření. Tedy v to alespoň doufá vedení CIA, ovšem realita je samozřejmě mnohem zajímavější.

Se špióny zavítáme do pařížských kaváren, římského casina, a na závěr navštívíme Budapešť. Je to výlet nesmírně příjemný, protože díky nekompromisnímu humoru bez problémů pobaví i muže, a není tak dámskou záležitostí jako třeba Slečna drsňák. Hlavní hrdinka nepředstavuje jen trapnou postavičku, i když převleky za šílenou kočičí ženu tomu nasvědčují. Někdy se jí až zázračně daří, a jindy se zase pořádně znemožní. Nijak si s ní nezadá její podobně neschopná kamarádka a kolegyně, a stejně nás dostane do kolen Jason Statham jako přitroublý a namyšlený agent Rick, který všem okolo připomíná svou mužnost zcela absurdními historkami. S kamennou tváří téměř paroduje sám sebe.

Komedie využívá klišé, ale nijak tím diváka neotráví.Susan má velmi svérázný smysl pro humor i styl oblékání, k tomu srší energií a prostě jí musíme fandit. Komedie využívá klišé, ale nijak tím diváka neotráví. Ať už jde o samotné agenty, které představují buď dokonale oblečení svalnatí krasavci, nebo přesný opak – lidé, kteří by mohli vykonávat všechna ostatní zaměstnání na světě a agent CIA by byl až na tom úplně posledním místě. Pobaví nás i rádoby svůdný Ital, nebo chladní zločinci.

Hlavním padouchem je tu Raina (Rose Byrne), která vlastně není skrz naskrz zlá, ale spíš jen touží po penězích. Navíc je to umíněná, rozmazlená slečinka, která sice umí být lstivá a bezcitná, jenže je také naivní a ne úplně zběhlá v „byznysu“. Ani v nejnapínavější situaci neztrácí sebestřednost a nezapomene se zatvářit patřičně otráveně, když po ní někdo něco chce, byť jde o život.

Nejedná se tu o zvlášť inteligentní a vytříbený humor, avšak ani příliš nesklouzává k trapnosti. Příběh ničím moc nepřekvapí, ale množství vtipů nás jistě časem přiměje se na snímek podívat znovu. Jednoduše řečeno, čeká nás opravdu pořádná dávka poctivých vtipů, a sem tam nějaká krasavice či svalovec jako bonus.

Snímek skoro nemá slabá místa a hemží se to tu zajímavými, energickými postavami. Už jen fakt, že hlavní hrdinka se diametrálně liší od zažité představy agenta, je vtipná, ale komedie samozřejmě nespoléhá jen na to. Nespokojí se s jedním povedeným vtipem, ale sází jich několik za sebou jako rány z kulometu, a téměř vždy je to trefa do černého.
 
 

„Jsem schválně neviditelný, ale teď už bych si vážně rád objednal!“

Takhle to dopadá, když se Susan pokouší nenápadně zachránit svět.

„Moji bodyguardi mě neochránili. Mám jim sebrat prémie, nebo je střelit do hlavy?“