Odebrat z přátel / Unfriended – recenze

Vznik sociálních sítí měl velký vliv na změnu způsobu života, změnu každodenních návyků společnosti.
 
 
 
Sociální sítě umožňují nepřetržitý kontakt s dalšími uživateli, zpřístupňují informace rychle a efektivně, avšak o jejich pravdivosti a relevantnosti by se dalo polemizovat. Levan Gabriadze, režisér snímku Odebrat z přátel, si vybral tématiku, která je jednou z nejaktuálnějších, vzhledem k tomu, že na následky kyberšikany ročně zemře několik lidí, nejčastěji sebevraždou. V thrilleru se setkáváme s přáteli z posledního ročníku střední školy (Shelley Hennig, Moses Storm, Renee Olstead, William Peltz a Jacob Wysocki), kteří se v podvečer výročí smrti své kamarádky sejdou na konferenčním rozhovoru na Skypu. Večer probíhá jako každý jiný, avšak dneska se jim do volání připletl další posluchač, podle všeho asi hacker, jehož totožnost je neznámá. A pak se začnou dít věci, které vás ale ze židle nepostaví. Spíš si říkáte, že už by to mohlo skončit.

Velká část děje se odehrává na počítačové obrazovce, kde vidíme všechny volající.Velká část děje se odehrává na počítačové obrazovce, kde vidíme všechny volající. Nečekejte tedy žádnou pohyblivou kameru, zajímavé záběry nebo dechberoucí kompozice. Nic takového. Nic ve zlém, ale je to trochu nuda. Sice se setkáváme s různými typy kamer, protože vidíme záběry z klasické filmové, z telefonu a z počítačové kamery, tedy ze Skypu. To ale neznamená, že z toho půjdeme do kolen.

Co se týká dialogů, uznání scénáristovi Nelsonu Greavesovi, že nejsou úplně plytké, jak by se mohlo u takového žánru jednoduše stát. Je to taková klasika. Američtí nabubřelí středoškoláci, jimž se jejich vykonstruovaný nablýskaný svět začne rozpadat ve chvíli, co se jejich nejskrytější tajemství začnou vyloupávat na povrch. Snímek tak ukáže, jak jsou přátelské vazby chatrné, jak si i ti největší kamarádi říkají ošklivé věci a ještě horší dělají. Ukáže, jak je ten jejich svět jen falešná maska, a když si ji sundají, nezbude zhola nic. Obecně se dá říci, že film vykreslí realitu velice přesvědčivě, nicméně je to americká realita, která českému divákovi nemusí, neměla by a snad ani není blízká. Je to totiž jejich svět, jejich přístup, styl života, smysl pro humor… I způsob, jakým se virály šíří, jaký je na ně brán ohled a jak se s tím dá pak žít, všechno je diametrálně odlišné. Z tohoto hlediska je snímek jistě zajímavý, protože kdo tam byl, tak může vědět, že kinematografie/filmografie Hollywoodu není tak přehnaná, jak by se mohlo zdát, a americké snímky ukazují realitu, jaká je – rozhodně těžko uvěřitelná pro nás, „východní“ Evropany.

Nejméně povedený je však konec. Působí to dojmem, že tvůrci už nevěděli, co víc, a tak se se všemi hlavními hrdiny, kteří jakoby vypadli z multikulturního časopisu nejčastějších typových skupin, rychle rozloučíme. A my s úlevou, že „tady je to jinak“, můžeme jít domů.

Thriller Odebrat z přátel si jistě najde své příznivce, ale můžeme předpokládat, že jich nebude tolik, díky hodně specifické tématice a relativně syrovému, rádoby sci-fi, pojetí.
 
 

Nová doba, jiné typy setkání.

Kdo je tajemný neznámý, jež se připojil ke konferenčnímu hovoru skupiny přátel?

Vrátila se mrtvá kamarádka v den výročí své smrti, aby se pomstila těm, jež jí zničili pověst?