Sicario: nájemný vrah / Sicario – recenze

Existuje jen jediný způsob, jak porazit narkomafii…

 
 
Jestli nás Mexiko někdy lákalo k návštěvě, po tomhle americkém kriminálním dramatu se mu budeme chtít obloukem vyhnout. Režisér Denis Villeneuve nás zavede na americko-mexickou hranici, kde se za každým rohem ozývá střelba, mrtví Mexičani se pohubují ve větru zavěšeni na mostě a střelbu můžeme očekávat od kohokoliv, pokud to není zrovna náš vlastní otec (a i tak bychom měli být ostražití).

Emily Blunt, již známe například ze čtyři roky starého romantického sci-fi Správci osudu, hraje v Sicariovi poctivou a zapálenou agentku FBI Kate, kterou nezajímá čisté oblečení ani upravené obočí a už vůbec ne krajkové podprsenky (jak jí občas vyčítá její kolega a kamarád). Chce především dopadnout ty, kdo mají na svědomí masakr, při kterém přišlo o život několik jejích kolegů. Kývne proto na nabídku a vydá se do Mexika se skupinou vedenou speciálním poradcem (Benicio Del Toro), jenž ví o tamějších drogových gangech více, než by snad bylo při běžných policejních akcích vůbec možné zjistit.

Od první chvíle nás překvapí zvukové podbarvení snímku.Jenže už od počátku agentku k ničemu nepouštějí. Její úkol zní „sledovat, co se kolem děje“, což v praxi znamená do ničeho se nemíchat a držet se dostatečně opodál. To si samozřejmě nechce nechat líbit, a tak si svými reakcemi zadělává na velké potíže. Cestu jí zkříží také Jon Bernthal, který se ze začátku nehledě na své rysy padoucha snaží být chápavý a milý.

Od první chvíle nás překvapí zvukové podbarvení snímku. Místy to vypadá, jako kdyby ve filmu vůbec nebylo, a přitom hudba a zvuky, pod něž se podepsal šestačtyřicetiletý Islanďan Jóhann Jóhannson, perfektně vyvolávají naléhavý dojem a efektně zvyšují napětí už tak napínavého příběhu. Zajímavé scény jako převozy zadrženého v dlouhé koloně vozů skrz nebezpečným územím drogové mafie, krvavé kruté přestřelky na ucpané dálnici nebo řež odehrávající se v tunelu ponořeném do tmy, kdy sledujeme dění díky nočnímu vidění, to stojí za to.

Sicario je napínavý, dobře natočený příběh. Rozhodně se nebudeme dívat na hodinky, kdy jako že je čas jít domů. Nepřináší ale žádnou hlubší myšlenku. Ne že by neměl zápletku, zvraty a rozuzlení. Tím málem, co je řečeno, ale servíruje uším diváka vše takovým způsobem, že není nad čím přemýšlet a proč na film vzpomínat. A to je škoda. Mimochodem není třeba hledat v názvu filmu žádné záludnosti. Český titul prostě jen vysvětluje slovo „sicario“ (nájemný vrah, zabiják), který by byl v českém prostředí asi příliš neprůhledný.
 

„Tak co, hoši, kde jste se byli podívat?“

Katin kolega a kamarád to s ní myslí dobře. Bohužel je asi jediný.

Někdy je lepší nevědět, co čeká na druhé straně tunelu…