Tvůrci se kousavě pouští do upírské ságy, střílí si z agentů anebo nás rozsekají (smíchy) v parodii na horor.
Něco zesměšnit, to zvládne každý. Ovšem udělat si legraci tak, aby šlo opravdu o „trefu do černého“ a humor byl na úrovni? To už v historii kinematografie tolik tvůrců nezvládlo. Pojďme se podívat na ty vytříbené kousky, které nejen výstižně vypichují klišé daného žánru, ale samy o sobě fungují jako skvělé filmy. A vzpomeňme i ty méně povedené.
Legendy žánru
Mezi nejtypičtější zástupce žánru patří Žhavé výstřely, které jsou inspirované snímkem Top gun. Jsou skvělé především proto, že je film zdánlivě vážný a na úrovni. Všechny gagy jsou odehrané skvělými herci s kamennou tváří, žádné přehrávání a trapnost. Krom toho je zde opravdu velká koncentrace vtípků a vydařil se i druhý díl, kde Charlie Sheen pro změnu vykrádá Ramba.
O něco starším kouskem, který si dělá legraci pro změnu z katastrofických snímků, je Připoutejte se, prosím! Odehrává se na palubě letadla, kde musí posádka hodně rychle najít nového pilota, jinak všichni zahynou. I v tomto případě jsou skvělé jak dialogy, tak různé detaily v pozadí. Divák musí sledovat opravdu pozorně, aby mu nic neuniklo.
Klasik Leslie
Kategorií sám pro sebe je Leslie Nielsen, jenž nemohl chybět ani ve výše zmíněném snímku, a zazářil ještě ve spoustě dalších. Nejvýraznější rolí však pro něj zůstal Frank Drebin v Bláznivé střele a jejích pokračováních. Solidně působící policejní poručík je spíše nešikovný moula a způsobuje okolí i sobě všemožné nehody. Vždy je to ale pořádná zábava.
Dokonalí agenti
Agenti, kteří mají vždy pod kontrolou situaci i svůj uhlazený vzhled, jsou dalším oblíbeným terčem pro tvůrce parodií. Tak vznikly charaktery jako Austin Powers (Mike Myers) nebo Johnny English (Rowan Atkinson). Dočkali se také pokračování, která ovšem valné kvality nedosahovala.
Čeká vás smrt… smíchy!
Parodie na horory se především s příchodem Scary Movie staly fenoménem, kterému fandí dokonce samotní příznivci strašidelných (a často i strašlivých) snímků. Bohužel se z toho tvůrci rozhodli vykřesat co nejvíc, a tak natočili další díl… a pak další… a další… a jestli neumřeli, tak je točí dodnes… Ovšem existují i zdařilejší kousky. Třeba snímek Tucker a Dale vs. Zlo. Až překvapivě povedený příběh, ve kterém si dva kamarádi vyrazí do chaty v lesích na příjemný výlet a dokonce zachrání život krásné dívce. Jenže později musí čelit útokům party teenagerů, která je přesvědčená, že jde o vyšinuté psychopaty mučící jejich kamarádku. Trefné a poměrně chytré dílo stojí za vidění.
Parodie na současné trháky
Velmi vděčným materiálem, který svádí k parodování, jsou samozřejmě populární série a velkofilmy s početnou základnou příznivců i odpůrců. V posledních letech jsme se mohli setkat třeba se Superfast!, kde to tvůrci rozjíždí s prvky Rychle a zběsile, či s Tupíry, kde se zase kousavě pustili do ságy Twilight. Dalšími variacemi na zfilmované knižní trháky byly The Starving Games a The Hungover Games (jakýsi kříženec mezi Hunger Games a Pařbou ve Vegas). A ani žánr akční krimi nebyl ušetřen: úspěšnou sérii s Liamem Neesonem si bere na mušku film Tooken.
Všechny tyto snímky mají bohužel jedno společné: většinou se jen lacině přiživují na veleúspěšných originálech, ale samy o sobě za moc nestojí. Vtípky jsou laciné, scénáře odfláknuté. Uvidíme, zda si spravíme chuť na novince, která přichází do kin právě nyní: Padesát odstínů černé. Třeba se konečně dostane zadostiučinění všem filmovým fanouškům, kteří přáli Christianu Greyovi pořádný výprask. A tato parodie to bere pěkně od podlahy: pan Grey je totiž spíše Black…
