Série Divergence: Aliance / The Divergent Series: Allegiant – recenze

Poušť, krev, Tris, Čtyřka, Chicago a Truman Show.
 
 
 
Rok se s rokem sešel a my se vracíme zpět do postapokalyptického Chicaga. Zlá vůdkyně Sečtělých Jeanine (Kate Winslet) je po smrti a vlády se ujmula Evelyn (Naomi Watts). Obě ženy si jsou ovšem podobnější, než si samy myslí a město je rozpolceno více, než kdy dříve. Válka je na spadnutí a s ní jsou ohroženy i stovky životů. Co se ale děje za zdí? Co znamenal tajemný vzkaz? To se rozhodne prozkoumat skupinka odvážných, i přes přísný Evelynin zákaz.

Zničený svět kolem Chicaga svou barvou připomíná odpolední vyjížďku na Mars. Nad tou spouští dokonce i nebe pláče. Krvavý déšť, rudé říčky a polorozpadlé budovy působí na první pohled poměrně poutavě. Do lůna této neutěšené krajiny je zasazena běloskvoucí základna plná moderních technologií. Zejména „šmírovací praktiky“ jsou dotaženy k dokonalosti. Ono taky, když je vaší životní náplní sledovat jednu velkou reality show, tak vám ani nic jiného nezbude.

Akce je nám po malých dávkách servírována po celou dobu vyprávění.Většina postav se (až neuvěřitelně) dobře sžije s novou situací a chovají se tak, jak bychom od nich předpokládali. Někteří jsou nadšení z nového prostředí a druzí se v tamních poměrech začnou hned po překročení pomyslného prahu šťourat. Výjimky se ovšem najdou. I když Tris (Shailene Woodley) v žilách koluje krev neohrožených, máme pocit, jako by na to zapomněla. Velkou část snímku se chová jako zaslepená ovce a bez rozmyslu přetrhává vazby jako vetchou pavučinu. Lidé nelžou, jsou hodní a mají pouze ty nejlepší úmysly, že?

Akce je nám po malých dávkách servírována po celou dobu vyprávění. Epické souboje nás v předposledním díle Série Divergence sice nečekají, ale některé momenty rozhodně potěší, například ty inspirované hraním počítačových her s využitím futuristických zbraní.

Série Divergence: Aliance potěší poměrně svižným tempem a postupně dávkovanou akcí. Dvě hodiny utečou jako voda. Co už takovou parádu neudělá, je stále větší plochost děje a nelogické, až absurdní chování postav. V podstatě se vrátíme v kruhu tam, kde jsme začali a přitom se skoro nikam neposuneme.
 
 

I za zdí si potrpí na stylová tetování.

V budoucnu se budou nosit rudé maskáče.

„Dámy, chcete toho vidět více? Zvu vás do sprchy.“